Slovensko už před 10 lety výrazně omezilo lov vlků. Ti získali celoroční ochranu hlavně podél hranic s Českem, Polskem a Maďarskem. Přesto lovci v následujícím období zabili v průměru 42 vlků ročně, mimo jiné i z důvodu předpokládaného snížení škod na ovcích a dalších hospodářských zvířatech. Nová studie výzkumníků ale ukázala, že lov vlků neměl na tyto škody vliv. Zpravodajskému portálu BRŇAN to sdělila Tereza Pospíchalová z Mendelovy univerzity v Brně, jejíž odborníci se na studii podíleli.

Analyzovali období mezi lety 2014 až 2019

Tým expertů z Mendelovy univerzity, Hnutí DUHA Šelmy a Oviedo University ze Španělska detailně analyzoval situaci na úrovni okresů pomocí dvou různých statistických přístupů. Studii publikoval v prestižním vědeckém časopise Conservation Letters. Vědci se zaměřili na období mezi lety 2014 až 2019, kdy bylo možné vlky v omezené míře legálně lovit. Porovnávali, zda v okresech, kde se vlci v zimě lovili, byly škody na ovcích v následující pastevní sezóně nižší než v okresech, kde se vlci nelovili.

Intenzivní lov vlků může narušit sociální struktury smeček

„Přestože je lov vlků často prezentován jako nástroj ke snížení konfliktu na místní úrovni, ve skutečnosti chovatelé ovcí a dobytka neměli z tohoto kompromisního řešení žádný prospěch. Některé studie z jiných zemí dokonce ukázaly, že intenzivní lov může mít kontraproduktivní účinek, protože dochází k narušení sociální struktury smeček a častějšímu napadání hospodářských zvířat zbylými členy smečky,“ uvedl hlavní autor studie Miroslav Kutal z Mendelovy univerzity v Brně.

Vědci zkoumali i další faktory škod na hospodářských zvířatech

Vědci přitom zkoumali i další faktory, které škody na hospodářských zvířatech mohou ovlivňovat, například množství chovaných hospodářských zvířat nebo velikost populací divoce žijících kopytníků. Zaměřili se i na potravu vlka. Výzkum udělali v modelové oblasti západního Slovenska. Jeho výsledky ukázaly, že se hospodářská zvířata v potravě vlků vyskytovala jen vzácně, tvořila přibližně jen půl procenta zkonzumované biomasy.

Místo lovu vlků by měli Slováci víc podporovat chovatele ovcí, míní výzkumníci

Podle vědců je četnost útoků pravděpodobně ovlivněna i jinými faktory, například kvalitou zabezpečení hospodářských zvířat. „Spíš než na lov vlků by se Slovensko mělo soustředit na podporu chovatelů v oblastech s trvalým výskytem vlka. Na rozdíl od chovatelů v České republice je na Slovensku značně limitovaná možnost získaní dotace na realizaci preventivních opatření a úhradu zvýšených nákladů souvisejících například s používáním pasteveckých psů nebo košárováním, tedy přemisťováním zvířat do uzavřených prostor na noc,“ doplnil Martin Duľa z Mendelovy univerzity, který se na studii také podílel.

Téma lovu vlků je aktuální i na evropské úrovni

„Předsedkyně evropské komise Ursula von der Leyen vyzvala členské státy k dodání dat týkajících se populací vlků a jejich dopadů, aby mohla zvážit případnou změnu evropské legislativy. Modelový příklad ze Slovenska, kde byl lov vlků umožněn, ale ukázal, že změna ochrany vlka na evropské úrovni nemusí být pro místní obyvatele vždy přínosem,“ dodal Miroslav Kutal.