Vědci z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity (MENDELU) zkoumají, jak se obce připravují na klimatickou změnu, aby vůči negativním vlivům byly odolnější. K vyšší odolnosti venkova chtějí aktivně přispět působením na vlastníky zemědělské půdy. Právě ti totiž mohou ovlivnit, jak se v krajině bude hospodařit. V rámci projektu pro ně chystají výstavy, semináře i web, který jim pomůže se v problematice zorientovat a následně aktivně podnikat kroky ke změně.

Schopnost reakce je klíčová

Schopnost venkova rychle a adekvátně reagovat na negativní dopady a projevy, které s sebou přináší klimatická změna, je podle vědců klíčová. Prostor, který tuto schopnost postrádá, je zranitelný vůči jakýmkoliv probíhajícím krizím a jejich negativním dopadům.

Polní cesty, větrolamy a zadržování vody v krajině

„Obec, která v minulosti zatravnila pozemky náchylné k vodní erozi půdy, obnovila polní cesty s větrolamy a vybudovala místa, kde se zadržuje voda v krajině, je vůči negativním projevům postupující klimatické změny mnohem méně zranitelná než ta, která takto připravená není. Na případné vydatné srážky či sucho je tak lépe připravena a má možnosti negativní dopady jimi vyvolané minimalizovat,“ uvedl příklad Ondřej Konečný z univerzitního Ústavu regionálního rozvoje.

Hospodaření na zemědělské půdě

Oproti zahraničí mají české obce velkou výhodu – často na svém katastru vlastní značnou část zemědělské půdy, a tedy potenciálně mohou určovat, jak se na ní bude hospodařit. „Samozřejmě jen málo obcí na své vlastní půdě zemědělsky hospodaří a spíše ojediněle využívají úpravy pachtovních smluv jako nástroj pro případné předcházení následků či vypořádání se s negativními projevy klimatické změny,“ přiblížil vědec. Proto práci se zástupci obcí vnímají vědci jako extrémně důležitou, a chystají pro ně jak putovní výstavy, tak i semináře ukazující pozitivní příklady.

Jde jim o zmírnění bariér

„V šetřeních se opakovaně potkáváme s bariérou související s časovou náročností, znalostními deficity a celkovou komplexností případných změn ve využívání vlastní půdy. Předpokládáme proto, že web, takzvaná kuchařka pro vlastníky půdy, výstavy a další osvětové činnosti pomohou tyto bariéry zmírnit, a u části vlastníků tím překročíme pomyslný práh odbornosti,“ nastínil Konečný.

Hlavní krok je na vlastnících půdy

Hlavní krok je pak už na vlastnících samotných. Lidé se s postupujícími negativními změnami klimatu, jako jsou povodně, eroze půdy a zejména sucho, čím dál více zajímají o krajinu a životní prostředí, kde žijí. „Proto bychom rádi vlastníkům ukázali, že i jejich přístup k půdě může lokalitě pomoci se přizpůsobit dopadům klimatické změny či jejich příčiny alespoň částečně oslabit,“ přiblížil vědec.

Obce už kroky k posílení odolnosti podnikají

Vědecký tým zjistil, že velký počet obcí už nějaké kroky k posílení odolnosti podniká. Většina z nich tyto aktivity nicméně nedělá jako součást dlouhodobé strategie boje s klimatickou změnou, ale jako dílčí řešení problémů v území. „Nejlépe to vystihuje přístup k zemědělské půdě, která je náchylná k vodní erozi. To, že by bylo vhodné na těchto pozemcích důsledně dbát na typ pěstovaných plodin, osevní postupy či tyto pozemky zatravnit, si obce uvědomují a řeší až ve chvíli, kdy se stane nějaká nepříjemná událost, například intenzivní srážky spláchnou ornici na místní komunikaci,“ popsal Konečný.

Venkov jako kvalitní místo pro život

Obecně trend vnímání venkova jako místa pro kvalitní život posiluje. Přispěl k tomu i covid. „Největší tlak je na venkov, který leží v blízkosti velkých měst, nicméně i v tomto typu venkova se hranice zájmu postupně vzdaluje od města a lidé mají zájem se stěhovat i do míst vzdálenějších,“ zhodnotil vědec. Postupně se část lidí vrací i k pěstování zeleniny, ovoce a případně chovu některých zvířat. Těmto aktivitám se věnují jako koníčku, ale i ze zájmu o kvalitu a původ potravin, nebo v reakci na zvyšující se ceny v obchodech.