Kvůli teplé zimě a mimořádně teplému a slunečnému počasí posledních dnů už na jihu jižní Moravy, převážně na Znojemsku a Břeclavsku, vykvetly meruňky. Velmi časné kvetení je již téměř pravidlem, proto se z tohoto ovoce stává v podmínkách jižní Moravy velmi riziková plodina. Podle předpovědi počasí hrozí příští týden výrazné ochlazení, které může již nyní potenciální úrodu z velké části zlikvidovat.

Ovocnáři však žádná opatření nechystají, protože jsou nákladná a riziko mrazů trvá až do poloviny května, řekl ředitel Pomony Těšetice na Znojemsku a předseda Ovocnářské unie Moravy a Slezska Ivo Pokorný.

„Čekají nás dva měsíce strachu. Meruňky jsou v plném květu od prvního jarního dne. Předpověď sledujeme,“ poznamenal Pokorný. Na Hustopečsku už kvetou i mandloně, někde vykvetly rané slivoně. „Jabloně mají ke květu ještě daleko, broskvoně se chystají,“ řekl Pokorný.

Oteplování zim v důsledku globální změny klimatu pěstování ovoce v českých podmínkách čím dál více ztěžuje

Kvetení ovocných stromů je uspíšené proti předchozím desetiletím i o dva týdny, jenže vpád studeného vzduchu s nočními mrazy může nastat stále stejně zhruba až do poloviny května. Riziko se tak výrazně zvyšuje a podle vědců z projektu Intersucho se pravděpodobnost pomrznutí květů či malých plůdků zvýšila na 50 procent. V průměru tak hrozí pomrznutí jednou za dva roky.

Kolik se bude na jižní Moravě pěstovat v budoucnu meruněk, je otázkou

„Mladé stromy klučit nebudeme, ale zatím určitě nebudeme vysazovat nové sady. To rozhodnutí ale, zda dále pěstovat meruňky, v dalších letech přijde. Další otázkou je také výkupní cena. Se supermarkety se jedná velmi těžce a cena se za posledních 15 let prakticky nezměnila, i když náklady vzrostly,“ řekl Pokorný. Teoreticky se tak může stát, že podnik bude pěstovat jen tolik ovoce, kolik ho prodá jiným zákazníkům než supermarketům za ceny, které budou odpovídat vynaloženým nákladům. Jen mezi loňskou a letošní sezonou v Pomoně vyklučili 15 hektarů jabloní a meruněk, kterých už zbývá jen 22 hektarů.

Problémů mají zemědělci více, nejen jarní mrazy, ale i sucho a hraboši…

„Před 20 lety jsme měli 263 hektarů sadů, dnes máme 65 hektarů,“ řekl Pokorný. Místo toho podnik pěstuje polní plodiny, které jsou rentabilnější než ovoce. Kromě jarních mrazů letos trápí zemědělce na Znojemsku a Břeclavsku sucho, protože v zimě nejenže prakticky nesněžilo, ale ani nepršelo. „Jestli do deseti dnů nenaprší, budeme už sčítat škody. Jsou místa, kde se už v tuto dobu práší. A samozřejmě máme problém s hraboši. Ničí nejen polní plodiny, ale máme v sadech ožrané i kořeny stromů,“ řekl Pokorný.