„S Jihomoravským krajem jsme se dohodli na tom, že v opatřeních, která se v posledních deseti letech aplikovala na Brněnské přehradě směrem k vyčištění vody, budeme pokračovat i v dalších pěti letech. Budeme je hradit napůl město Brno a Jihomoravský kraj. Jejich cílem je udržet kvalitu vody v Brněnské přehradě tak, aby přehrada byla nadále atraktivní pro koupání. V posledních osmi sezónách enormně vzrostl počet lidí, kteří sem jezdí za rekreací. Toto bychom chtěli udržet a město paralelně k tomuto projektu investuje do zlepšování infrastruktury pro návštěvníky přehrady. Jedná se o sprchy, převlékárny, dětská hřiště, grilovací místa i nové koupací molo,“ řekl náměstek primátora Martin Ander.

Kromě opatření na samotné přehradě je důležité odkanalizování obcí nad přehradou. „Ty největší obce nad přehradou už mají čištění odpadních vod vyřešené, zbývají nejmenší obce do pěti set obyvatel, které mají problémy dosáhnout na finanční prostředky. Snahou kraje je nastavit takovou dotační politiku, aby to bylo možné. Obce mohou požádat o dotace jak na odkanalizování, tak na vodovod nebo na projektovou dokumentaci. Pokud jde o částky, obce mohou dosáhnout u odkanalizování až na 5 milionů, u vodovodů na 3 miliony a u projektové dokumentace jde o částku půl milionu korun. Rozhodující část nákladů pokryjí dotace z ministerstva životního prostředí nebo Operačního programu životní prostředí. Celkové částky na pořízení čističek odpadních vod jsou samozřejmě vyšší, je to individuální, jedná se většinou řádově o desítky milionů korun. Dotace z krajského rozpočtu ale mohou obce použít na kofinancování těchto projektů,“ zdůraznil krajský radní Vít Rajtšlégr.„Projekt Čisté povodí Svratky je mnohaletý projekt, který se snažil identifikovat vlivy, které na tu nádrž mají. Snahou bylo udělat jeden velký projekt včetně čističek odpadních vod, ale neumožňoval to dotační titul. Potom vznikl projekt, který se týkal samotné nádrže – tedy Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži. Fosfor na přítoku do nádrže se sráží síranem železitým a rovnováha na nádrži se udržuje díky aeračním věžím. Zbývající část opatření jsou realizovány z jiných dotačních titulů, zejména z Operačního programu životní prostředí na výstavbu čističek nebo na odkanalizování,“ uvedl ředitel pro správu povodí s.p. Povodí Moravy Antonín Tůma.

Projekt má své počátky již v roce 2002, kdy se stal pilotním projektem v rámci řešení příčin a důsledků přemnožených sinic ve vodním prostředí. V letech 2002–2009 bylo provedeno zhodnocení celého zájmového povodí nad Brněnskou údolní nádrží a práce vyústily ve zpracování „Studie proveditelnosti k realizaci opatření na Brněnské údolní nádrži“, která řešila možné okruhy opatření. Na jejich uskutečnění byla poskytnuta dotace z Operačního programu životního prostředí (dále jen: OPŽP) na projekt s názvem „Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži“. Finanční prostředky dotace z OPŽP byly kofinancovány Jihomoravským krajem, statutárním městem Brnem a Povodím Moravy, s. p. Projekt probíhá zatím ve třech etapách (2010–2012, 2013–2017 a nyní 2018–2022). Tato činnost se uskutečňuje ve spolupráci statutárního města Brno, Jihomoravského kraje, Povodí Moravy, s.p. Dále probíhá spolupráce s Krajem Vysočina, Pardubickým krajem, s vodoprávními úřady obcí s rozšířenou působností, Českou inspekcí životního prostředí a s celou řadou dalších úřadů a institucí. Opatření na Brněnské údolní nádrži ve všech etapách spočívají především v zajištění aerace (provzdušňování) vodního sloupce, srážení fosforu na přítoku, odstraňování biomasy z hladiny a zajištění monitoringu kvality vody a sledování zdravotního stavu vodních živočichů. Od roku 2010 přehradní nádrž Brno využívá široká veřejnost v průběhu celé koupací sezony a kvalita vody dosahuje velmi dobrých výsledků. 
Potřeby povodí jsou – omezení vnosu živinového znečištění do povrchových vod výstavbou ČOV nad Brněnskou údolní nádrží, dostavba třetích stupňů čištění k odstraňování fosforu a motivace obcí k používání již realizovaných třetích stupňů čištění, protierozní opatření, zadržení vody v krajině a vytváření sedimentačních prostor.

Dosavadní průběh projektu

V letech 2002–2009 se podporovaly akce, které zadržovaly vodu v krajině a kde docházelo k sedimentaci částic unášených vodou mimo přehradní prostory, důraz se kladl na výstavbu kanalizací a čistíren odpadních vod včetně dostavby třetích stupňů čištění na čistírnách odpadních vod, které slouží k odstraňování fosforu.
Na Brněnské údolní nádrži byl prováděn každoročně monitoring sinic a byla vytypována taková opatření, která znemožňovala dominantní nárůst sinic ve vegetačním období, a přitom přispěla k daleko širší diverzitě fytoplanktonu. Opatření byla vybrána s ohledem na celý ekosystém nádrže a jedná se o opatření, která jsou co možná nejvíce blízká přírodě. V okolí Brněnské údolní nádrže a v povodí nad nádrží na území všech dotčených krajů (JMK, VY, PA) došlo k rozsáhlým kontrolám na úseku vodního hospodářství, které byly zaměřeny na provozování stávajících čistíren odpadních vod, dále na nedovolené vypouštění nečištěných odpadních vod atd. Pod vlivem těchto kontrol v okolí Brněnské přehrady vzrostl počet žádostí o povolení stavby jímky na vyvážení nebo napojení na kanalizaci pro veřejnou potřebu a celá řada obcí přistoupila k investicím a k vyřešení odkanalizování obcí. V letech 2011–2017 šlo o obce Přibyslavice, Braníškov, Maršov, Lažánky, Horní Loučky, Unín, Všechovice, Katov, Křižínkov, Hradčany u Tišnova, Železné, Sentice, Chudčice, Černvír, Šerkovice. 
Od roku 2007 probíhaly přípravné práce, které spočívaly zejména ve vápnění obnažených sedimentů při pravidelném snižování hladiny přehrady na zimní období, za účelem podpoření mineralizace organických látek v sedimentech. Dále došlo k úpravě rybí obsádky a ke sběru škeblí při snižované hladině. Tyto činnosti vyvrcholily v roce 2009, kdy byla snížena hladina na historické minimum o 10 m (na kótu 219 m. n. m.) a došlo k zimnění a letnění sedimentů, odbagrování sedimentů v určených lokalitách, vápnění obnažených sedimentů. Do takto připraveného prostoru nádrže pak byly umístěny aerační věže, na přítoku bylo spuštěno dávkování síranu železitého a tímto byl zahájen projekt dotovaný z Operačního programu životního prostředí „Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži“, který probíhal v letech 2010-2012. Jakost vody byla podrobně monitorována po celou sezonu ze strany Povodí Moravy a ze strany Krajské hygienické stanice. Byla upravena rybí obsádka v nádrži, došlo k vysazení dravých ryb a dalším odlovům bílé ryby. 
Po skončení projektu „Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži“ dotovaného z Operačního programu životní prostředí došlo k dohodě na dalším pokračování opatření a byl finančně podpořen projekt „Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži, II. etapa 2013-2017“.