Ke konci února otevře Muzeum města Brna novou stálou expozici výtvarného umění z 16. – 19. století v Brně. Výstava představí nejvýznamnější malby a sochy ze sbírek muzea a navodí představu, s jakými výtvarnými díly se Brňané ve své době setkávali. Z expozice bude také patrné, jak se umění v Brně v období Habsburské monarchie vyvíjelo. Zpravodajský portál BRŇAN o tom informovala mluvčí muzea Michaela Budíková.
Nejvýznamnější doklad brněnského malířství v období před třicetiletou válkou představuje soubor měšťanských obrazových epitafů. Barokní sochařství reprezentují sochy největšího brněnského sochaře 18. století Andrease Schweigla.
Všechny epitafy a sochy původně zdobily kostel sv. Jakuba, odkud byly odstraněny při jeho regotizaci v sedmdesátých letech 19. století.
Část expozice věnovaná 19. století přináší díla slavných vídeňských malířů, s nimiž se setkávali i tehdejší návštěvníci brněnských výstav (Tina Blau-Lang, Theodor Hörmann…), předních moravských malířů, kteří se prosadili i za hranicemi své země (Eugen Jettel, Eduard Kasparides, Hugo Charlemont..) i umělců, kteří svůj život i uměleckou kariéru spojili s Brnem a jeho okolím (Emil Pirchan, August Potuczek, Carl Maria Thuma…).
„Většinu obrazů v části věnované 19. století neměli návštěvníci dosud možnost vidět, protože byly skryté v depozitářích.“ uvedl ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc. Stálá expozice Rakouská Morava představuje 43 uměleckých děl, z toho jde o 36 obrazů a 7 soch.
„V mezinárodním měřítku asi nejslavnější umělecká jména představují autoři dvou poměrně nenápadných malých obrazů, které v expozici visí vedle sebe. Theodor Hörmann byl jedním z hlavních iniciátorů vzniku Vídeňské secese. Jejího založení se sice nedožil, ale i Gustav Klimt ho vnímal jako svého ideového předchůdce.
Tina Blau-Lang byla vedle Olgy Wisinger-Florian jedinou vídeňskou malířskou, které se skutečně podařilo prosadit v tehdy čistě mužském uměleckém světě.“ uvedl kurátor expozice Robert Janás.
