Vysoká úroveň úmrtnosti představovala nejzávažnější dopad pandemie covidu na českou společnost. Celkem si pandemie, která propukla na našem území právě před pěti lety, vyžádala přes 43 tisíc mrtvých. V přepočtu na počet obyvatel to bylo u nás osmkrát více než například v Japonsku. Dlouhodobé následky nemoci navíc v populaci pozorujeme dodnes, zejména v podobě long covidu, upozornila v tiskové zprávě Dagmar Dzúrová, která v Národním institutu SYRI v Brně vede výzkumnou skupinu zaměřenou na socioekonomické nerovnosti ve zdraví.
Pandemie prohloubila nerovnosti v oblasti zdraví
Pandemie podle vědkyně prohloubila nerovnosti v oblasti zdraví existující v důsledku nerovností v sociálních determinantech zdraví. „Výskyt různých chronických onemocnění zvyšujících riziko vážných dopadů covidu je vyšší právě ve znevýhodněných oblastech strukturálně ohrožených horší kvalitou životního prostředí, nejistotou zaměstnání, tedy vyšší mírou nezaměstnanosti a ekonomického zabezpečení, a nižší mírou vzdělání. Tento souběh negativních biologických a sociálních faktorů zhoršuje zdravotní stav a prohlubuje sociální konflikty,“ uvedla Dzúrová.
V ČR chybí systém krizového řízení
Pandemie podle vědkyně jasně ukázala, že je Česko oproti většině zemí Evropy před budoucími krizemi v nevýhodě. Chybí tu totiž systém krizového řízení. A silná dezinformační scéna a nejrůznější konspirační teorie podkopaly důvěru ve vědecké a zdravotnické autority. Dále téměř polovinu všech úmrtí v tuzemsku lze přičíst behaviorálním rizikovým faktorům včetně rizikového stravování, kouření tabáku, konzumace alkoholu a nízké úrovně fyzické aktivity. „Za nezbytné považuji maximalizovat přístup k prevenci, snižovat nerovnosti a posilovat zdravotně-sociální přístup,“ řekla vědkyně.
Tým vědců analyzoval pandemii z různých pohledů
Dzúrová se spolupracovníky analyzovala pandemii z různých pohledů. Studie jejího týmu například prokázala, že covid nebyl jedinou významnou příčinou nárůstu počtu úmrtí v prvním roce pandemie. Nouzový stav přinesl mimo jiné omezení zdravotní péče a pravděpodobně také obavy pacientů související s opominutím vlastních zdravotních problémů. To potvrdil nárůst rizika úmrtí na kardiovaskulární onemocnění podle místa úmrtí, a to především doma nebo v zařízeních sociální péče.
Bude nutné posílit dostupnost akutní zdravotní péče
Studie týmu SYRI přinesla také data o systémových rizicích během zdravotnických krizí. „V případě budoucích zátěžových situací tohoto typu bude nutné posílit dostupnost akutní zdravotní péče, ale také klást důraz na informovanost pacientů, aby akutní zdravotní péči neodkládali,“ upozornila Dzúrová.
