Na dálnici D1 v Brně, kterou stavbaři rozšiřují na šest pruhů, stojí dva obří stany, každý má rozměry 18 krát 70 metrů. A i když venku v těchto dnech mrzne, ve stanu je mezi 20 a 25 stupni Celsia, což zajistí teplotu povrchu zhruba deset až 11 stupňů. Díky tomu mohou dělníci pracovat na izolačních souvrstvích nosné mostní konstrukce. Povrch betonu totiž musí mít alespoň osm stupňů, řekl stavbyvedoucí Petr Šefčík z firmy MI Roads.
Stany umožňují pokračovat v práci i v mrazech
Díky stanům nebylo potřeba ani v zimě zastavit práce, které jdou dělat jen za určitých teplot, a rozšíření dálnice mezi 194. a 196. kilometrem bude hotové už v dubnu, a nikoli v červnu. Loni se na tom domluvilo Ředitelství silnic a dálnic se stavební firmou, aby se doba stavebních prací, které citelně komplikují dopravu, zkrátila na minimum. Silničáři za to zaplatí 70 milionů korun navíc.
Vytápět velký stan není levná záležitost
V každém je 12 naftových přímotopů a každý spotřebuje 13 litrů nafty za hodinu. „Denně spotřebujeme zhruba 6500 litrů, takže se snažíme být co nejvíce efektivní. Tyto dva velké stany budeme plně vytápět zhruba dva týdny, postavené je budeme mít asi tři týdny. Začínali jsme s přípravnými pracemi, na které jsme potřebovali jen sucho, ale nepotřebovali jsme teplo,“ řekl Šefčík. Užší stany už stavbaři používali v lednu, když dělali římsy na kraji mostu, do nichž je teď možné kotvit velké stany. Jejich maximální výška je až pět metrů.
Většina technologií má jako hraniční teplotu bod mrazu
Práce přes zimu už se stala na řadě míst republiky standardem díky tomu, že teploty jsou vyšší, než bývaly a ledových dnů, kdy se teplota drží celý den pod nulou, je výrazně méně než dříve. Podle Šefčíka má většina technologií jako hraniční teplotu bod mrazu. Vyhřívané stany jsou proto výjimkou. „Objevily se například v minulých letech na jednom úseku D1, když se dělala velká modernizace. Firma tím kompenzovala skluz ve výstavbě, aby stihla termín,“ poznamenal Šefčík.
