Montované stavby z likusových desek vznikly na Kraví hoře za 2. světové války pro potřeby wehrmachtu. Od 50. let se staly jedním z center „komunistické“ vojenské katedry, kterou do roku 1989 prošli všichni brněnští vysokoškolští studenti. Od sametové revoluce jsou pronajímány jako sklady, zkušebny nebo třeba výtvarné dílny.

Jak již zpravodajský portál BRŇAN informoval, město Brno, které je vlastníkem likusových staveb, spustilo k jejich využití začátkem září anketu. Uživatelé městského portálu BrnoID s plným účtem mohli hlasovat až do 30. září 2022. Celkem jich bylo 1556.

Pro rozšíření parku na Kraví hoře se vyslovilo 835 lidí, k zachování současného využití lokality se přiklonilo 721 občanů.

„Z výsledků ankety vyplynulo, že lidé chtějí na místě spíše park, což musíme vzít při našem rozhodování v úvahu. Poměr hlasů 53,6 procent k 46,4 procent je však velmi vyrovnaný, je proto třeba vnímat i hodnotu místní kulturně-kreativní komunity a silný požadavek občanů města, abychom i pro ni našli místo či přizvali její zástupce do diskuse o budoucnosti areálu,“ uvedl na webu města náměstek primátorky Tomáš Koláčný (Piráti).

Podle něj proběhla v uplynulých týdnech paralelně s anketou jednání s nejvyšším vedením VUT, které projevilo vůli bavit se o možnosti koncepčního rozvoje celé této části Kraví hory.

„Do rady města proto předkládáme k odsouhlasení návrh vzniku pracovní skupiny, která bude mít za úkol zformulovat zadání územní studie umožňující revitalizovat areál jako celek. Členy mají být zástupci města, městské části Brno-střed, VUT, hvězdárny, Kanceláře architekta města Brna a místní kreativní komunity,“ vypočítal Koláčný.

Osud likusových domků na Kraví hoře je už nějaký čas nejistý. Město je chce kvůli špatnému stavebně-technickému stavu zbourat, proti jsou nájemníci zvláště z řad muzikantů, architektů a výtvarníků, kteří zde mají pronajaté zkušebny a ateliéry.

„Jde o budoucnost veřejného prostranství, které využívá řada lidí k různým účelům, od relaxace a sportování přes zábavně-vzdělávací aktivity, které tu pořádá hvězdárna, až po profesní nebo poloprofesní zázemí,“ uvedla v září primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Z areálu takzvaných likusáků patří městu asi čtvrtina, kterou svěřilo do správy hvězdárně. Zbylou část vlastní VUT v Brně.

Město k záměru zbourání likusáků přiměl jejich stavebně-technický stav. Průzkum potvrdil nevyhovující podmínky, v konstrukcích byl dokonce nalezen azbest, což neumožňuje ponechat objekty v jejich současném stavu. Kvůli značnému stáří jsou budovy také velmi energeticky náročné a mají zastaralou a nevyhovující elektroinstalaci a další rozvody.