Mendel, který proslul křížením fialového a bílého hrachu a byl i nadaným učitelem, přírodovědcem, včelařem, pomologem a astronomem, se narodil před 200 lety v červenci 1822. A jeho život a odkaz představil známý přírodovědec, pedagog a kněz Marek Orko Vácha ve své provokativně nazvané přednášce „Gregor Mendel známý všude, jen ne u nás?“ na Masarykově univerzitě v Brně.

V roce 1847 byl G. J. Mendel vysvěcený na kněze, ovšem byl zároveň studentem učitelství a některými pedagogy mu bylo vytčeno, že nenosí studentskou čapku. O rok později musel Mendel, který trpěl celý život nadváhou a problémy s ledvinami, odejít z místa duchovního v nemocnici u svaté Anny v Brně, protože nesnášel pohled na krev a hnisající rány.

„V říjnu 1849 pak nastoupil jako učitel na znojemské gymnázium, kde lidsky doslova rozkvetl. A rok nato se ve Vídni neúspěšně pokouší složit učitelskou zkoušku. Fyziku napsal jakž takž, ale pohořel v zoologii,“ přiblížil Vácha další milníky ze života otce genetiky.

Podle něj byl Mendel geniální v tom, že se soustředil hlavně na pokusy s hráškem, byl houževnatý a nakonec uspěl. „Spojil botaniku s matematikou a založil v tomto smyslu nový obor – genetiku. Všichni, kdo přišli po Mendelovi, už pak nemuseli být géniové, stačilo jim dělat genetiku,“ zdůraznil Orko Vácha, který nyní působí jako přednosta Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Komunisté za socialismu podle kněze, který se také zabývá etikou v genetice, Mendelovi nikdy neodpustili, že to byl duchovní a mnich, kterého pak navíc v roce 1868 zvolili opatem augustiniánského kláštera na Starém Brně.

Vácha při přednášce poukázal i na to, že v minulých letech byl Mendel více ceněný ve světě než v Česku. Jeho vědecká práce Pokusy s rostlinnými hybridy z roku 1865 zůstala nepochopena dalších 35 let až do roku 1900, kdy její přínos rozpoznali Hugo de Vries, Carl Correns, Erich von Tschermak a William Bateson.

„V roce 2009 celá Velká Británie žila Charlesem Darwinem. Bylo to právem, ale pak jsem si vzpomněl na Mendela, kterého Britové řadí právě s Darwinem k největším vědcům v oblasti genetiky a vývoje lidstva. Paradoxní také je, že Darwin měl k dispozici Mendelovu klíčovou práci Pokusy s rostlinnými hybridy z roku 1865, ale nikdy ji nečetl, protože neuměl německy,“ uvedl Marek Orko Vácha.

Ten také připomenul spolupráci Masarykovy univerzity, města Brna a Augustiniánského opatství na přípravě oslav Mendelova narození a loňské vyzvednutí Mendelových ostatků z hrobu na Ústředním hřbitově v Brně a zkoumání jeho genomu týmem vědců z Masarykovy univerzity, při němž bylo zjištěno, že opat zemřel na selhání ledvin.

Oslavy 200. výročí narození G. J. Mendela se v Brně odehrají letos v červenci. Otce genetiky však připomněla i úspěšná expozice Mendelova muzea Masarykovy univerzity na světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji.