Hned druhý den archeologického výzkumu domu prvních zemědělců v Těšeticích-Kyjovicích, kde studenti archeologie pod dohledem odborníků a pedagogů z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty MU tradičně absolvují svoji první povinnou terénní praxi, přinesl překvapení a zajímavé nálezy.

 

Studentka Masarykovy univerzity a začínající archeoložka z Univerzity v Cardiffu totiž objevily neolitickou keramickou plastiku – hliněnou sošku berana. Nález je podle odborníků významný především proto, že může jít o doklad aktivit spojených se symbolikou plodnosti.

 

Sošku neolitického berana našly mladé archeoložky během odkryvu obydlí ve stavební jámě, kterou nositelé kultury s lineární keramikou využívali k těžbě hlíny na stavbu domu. „Sošky nebo plastiky se příliš často na nalezištích neobjevují, a když ano, jde o jedinečnou věc. Tato nalezená plastika berana je unikátní navíc tím, že je záměrně poškozená,“ uvedl vedoucí výzkumu Peter Tóth z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

 

Lidé totiž podle něj často modelovali z hlíny zvířata, která žila v jejich bezprostřední blízkosti a se kterými běžně přicházeli do styku. Těšetická figurka berana má zřejmě úmyslně odlomené rohy, končetiny a deformovaná varlata a může tak představovat doklad rituálu, během kterého byla plastika zničena.

 

„Vzhledem k tomu, že živá zvířata měla v tehdejší společnosti vysokou hodnotu, záměrné zničení plastiky mohlo symbolizovat jeho usmrcení v rámci vykonávání rituálu. Kromě posvátného účelu mohla figurka sloužit také na každodenní použití, například jako dětská hračka,“ vysvětlil Tóth.

 

Podle odborníků je nalezená soška zajímavá také tím, že nejde o ztvárnění hovězího dobytka, ale právě berana. „V prostředí středoevropské kultury s lineární keramikou měl mnohem větší význam chov krav, volů a telat. Další druhy zvířat měly v tehdejší ekonomice většinou menší podíl. Chov ovcí byl naopak dominantní v jihovýchodní Evropě,“ doplnil Peter Tóth.

 

V závěru výzkumu pak archeologové objevili další zajímavost v podobě halštatského hrobu z doby železné, ve kterém měl zemřelý s sebou na své poslední cestě poměrně bohatou keramickou výbavu, bronzové šperky, železný nůž a masitou potravu.

 

Odborníci nyní budou sošku berana i předměty z hrobu zkoumat v laboratořích Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty MU. „Předpokládáme, že laboratorní analýzy naše hypotézy jen zpřesní. Těšetice, kde výzkum probíhá již přes 50 let, tak i po několika letech potvrdily svůj polykulturní charakter,“ dodal Tóth.