Petr Vokřál byl čtyři roky brněnským primátorem a v letech 2016 až 2020 krajským zastupitelem v barvách hnutí ANO, z něhož však poté odešel. V rozhovoru pro Nedělní speciál mluví například o tom, proč se loni na podzim rozhodl stát členem expertního týmu občanského hnutí Přísaha a jak hodnotí fakt, že brněnští zastupitelé v tajném hlasování zarazili projekt třetího kotle v městské spalovně.

Čtyři roky jste stál v čele moravské metropole jako primátor a v roce 2018 jste měl našlápnuto k pokračování ve funkci. Pak vás ale ODS v čele s nynější primátorkou Vaňkovou podrazila a upekla širokou koalici. Jak jste to tehdy vnímal? Byl jste zklamaný?

Zklamaný jsem samozřejmě byl. Ale více než z faktu, že se nepodařilo dotáhnout jednání do konce, tak z formy, jak se to stalo. Toto je pro mne stále nepochopitelné a bohužel v politice řada starých harcovníků to jinak, než podrazem neumí. Bylo jasné, že variant je více, ale tyto noční revoluce nesnáším. Nakonec se podle mne ukázalo, že to nebylo šťastné rozhodnutí ani pro účastníky, a že vztahy v koalici v druhé polovině období byly katastrofální. Doplatilo na to Brno a my všichni. Politické pomsty vzájemným blokováním projektů, územního plánu a podobně se propsaly do letargie rozvoje města.

Jako člen Zastupitelstva města Brna jste skončil předloni, kdy vznikla široká koalice, v níž vedle sebe zasedli politici z ODS a ANO. Vnímáte to jako předzvěst toho, co může nastat po příštích volbách do Poslanecké sněmovny, že by spolu tyto dvě strany vládly i na celostátní úrovni?

Tady je to velmi těžké odhadnout. Na jednu stranu to může být předzvěst, že ideologie a předsudky by neměla být jediným měřítkem pro spolupráci. Na druhou stranu by to svědčilo o naprostém vyprázdnění politického prostoru a po opoziční smlouvě z 90. let potvrzením, že vše je možné. A jedinou obětí jsou nakonec jen a jen voliči. Pak se divíme, že k volbám lidé už raději ani nechodí. Takže uvidíme, ale proslýchá se to.

Z Babišova hnutí jste odešel po korupční aféře bývalého místostarosty Brna-středu Jiřího Švachuly a v létě 2019 jste se v rozhovoru pro Aktuálně.cz označil za „pracujícího nezaměstnaného“. Jak jste na tom teď? Zastáváte kromě postu zastupitele městské části Brno-Kníničky, kde jste i předsedou finančního výboru, nějakou jinou veřejnou funkci?

Pracující nezaměstnaný byl výraz pro moji silnou angažovanost jak v klubu v zastupitelstvu města, tak i na úrovni kraje, kde jsem se staral o řadu témat pro tehdejšího hejtmana a v rámci finančního výboru. Toto samozřejmě skončením mandátů skončilo také. Aktivity v Kníničkách jsou opravdu motivovány snahou zlepšovat život v místě, kde bydlím. Momentálně nejsem jinak politicky angažován a věnuji se konzultační činnosti v rámci firmy, kterou spoluvlastním.

Loni v říjnu jste se rozhodl vstoupit do expertního týmu hnutí Přísaha. Čím vás jeho předseda, bývalý elitní policista Robert Šlachta oslovil a v čem mu budete jako bývalý primátor a někdejší zastupitel Jihomoravského kraje radit?

Těch zkušeností, které jsem za ty roky nasbíral, je celá řada. Jak z pohledu, co je ve městě a regionu třeba, co jsou palčivá témata, tak i z pohledu přípravy volební kampaně a souvisejících témat. Věřím, že mohou pomoci k úspěchu uskupení, které by vneslo do politického prostoru zpět témata, kvůli nimž jsem tehdy do politiky vstupoval. Protikorupční postoj, slušnost, férovost a zodpovědnost k lidem, kteří v něco věří.

Zvažujete návrat do „velké“ komunální politiky třeba na úrovni kraje, když jsou letos krajské volby?

Zatím mi tato úvaha několikrát prošla hlavou, ale zatím zůstávám v roli člověka, který chce pomoci. Uvidíme, zda se tato role v něco nového přerodí.

Ve chvíli, kdy Robert Šlachta před Novou radnicí v Brně oznamoval váš vstup mezi experty Přísahy, se rozhodlo v tajném hlasování o tom, že v brněnské spalovně SAKO nevznikne třetí kotel na spalování komunálního odpadu. Co si o tom jako exprimátor a někdejší manažer odpadové firmy myslíte a jak to hodnotíte?

Již několikrát jsem se k této – pro mne zcela nepochopitelné – kauze vyjadřoval. Celá oblast spoléhala na možnost využití energie z odpadů a tím naplnění zákona z pohledu ukončení skládkování. Právě v roce krajských voleb mi to přijde absurdní. Vždyť větší část jižní Moravy bude v pasti. Výmluva na dopravní zatížení či ekologičnost je zcela zcestná. Dopravovat odpad lze i po železnici a argument ekologičnosti z pohledu Brna ve chvíli, kdy z města se vyváží násobně větší množství odpadů do regionu oproti tomu dováženému, zcela jistě neobstojí. A Brňané můžou přijít o zdroj nejlevnější tepelné energie.

Vládnoucí koalice na brněnském magistrátu nyní údajně zvažuje, že by se třetí kotel přece jen postavil, ale byl by menší. Je to krok správným směrem nebo si primátorka Markéta Vaňková a její náměstek Robert Kerndl jako právníci uvědomili, že by z toho mohl být velký problém kvůli možné žalobě dodavatelské firmy a ztrátě dotací na výstavbu kotle?

Ano, tyto diskuze se rozběhly. Otázkou je, proč? Vždyť touto diskuzí, že znovu výstavbu zváží, si dnešní vedení města přímo protiřečí. Co to tedy znamená? Že již argumenty neplatí? I kdyby se kapacita snížila, zatížení se zásadně nezmění. Nebo někoho napadl geniální nápad, o kterém se nevědělo? Ne, určitě ne a možná to dopadne jako s atletickou halou. Za dobu přípravy „nového“ stoupne cena natolik, že nejenže se neušetří, ale bude to dražší, a ještě k tomu menší… A ještě s rizikem, že se opětovně již nepodaří získat dvou miliardovou dotaci. To se fakt vyplatí. K tomu by dva roky trvalo, než by se projekt přepracoval, povolil a následně vysoutěžil. Nezávidím starostům, kteří městu Brnu věřili a nyní musí najít alternativní řešení. Příprava takových řešení u nás trvá i několik let a tolik času možná ani nemají. Navíc se obávám, že celá diskuze o vrácení projektu do hry je jen snahou ve volebním roce nedat šanci ostatním, aby poukazovali na tuto fatální chybu vedení města. Smutná příhoda. A rád bych se mýlil.