Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se vzdal funkce, skončí 31. března. V pondělí předal rezignaci ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS). Důvody rezignace označil za ryze osobní a rodinné. Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) o tom dnes informovalo na webu. Blažek na síti X poté uvedl, že vládě navrhne nového nejvyššího státního zástupce tak, aby nástupce Stříže mohl být ustanovený k letošnímu 1. dubnu. Stříž měl funkční období do léta 2028, v poslední době sílily spekulace, že čelí politickému tlaku, aby z funkce odstoupil. Média spekulují, že Stříže nahradí pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

„Ve smyslu zákonné úpravy nyní běží Igoru Střížovi rezignační lhůta, která uplyne dnem 31. března 2025. Tímto dnem rovněž skončí jeho působení ve funkci nejvyššího státního zástupce,“ uvedlo NSZ. Stříž řídí NSZ od července 2021.

Ministr Blažek vzal rezignaci na vědomí, vládě navrhne nástupce Stříže ke schválení tak, aby k 1. dubnu mohl být na sedm let řádně ustanoven nový nejvyšší státní zástupce. „Zákon od vzniku státního zastupitelství nepředpokládá výběrové řízení na tuto funkci a nikdy v minulosti se ani žádné nekonalo. Je to odpovědnost ministra spravedlnosti a vlády,“ uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.

Média i zdroje z justice už delší dobu spekulují, že Stříže nahradí Lenka Bradáčová, které má skončit funkční období v čele pražského vrchního státního zastupitelství na sklonku letošního roku

Ta se ke spekulacím nevyjádřila. „Rezignaci pana nejvyššího státního zástupce vnímám jako vyústění jeho předchozích prohlášení ohledně záměru nesetrvat ve funkci celé funkční období, kdy za klíčové považoval prosazení novely zákona o státním zastupitelství, která posílila nezávislost instituce, což se mu podařilo,“ napsala ČTK na žádost o reakci na Střížovo odstoupení.

Šedesátiletý Stříž působí ve veřejné žalobě od roku 1986, nejprve jako právní čekatel, později vyšetřovatel a prokurátor u vojenské prokuratur

Od roku 1996 pracoval na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci, v letech 1997 až 2007 byl náměstkem vrchního státního zástupce. Po nástupu Pavla Zemana do funkce nejvyššího státního zástupce v roce 2011 se stal jeho náměstkem. Nejvyšším státním zástupcem se stal v polovině července 2021 poté, kdy Zeman na svoji funkci rezignoval.

K největším kritikům nástupu Stříže do úřadu tehdy patřila nynější předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09)

Zdůvodňovala to tím, že jako „předlistopadový vojenský prokurátor a člen KSČ žaloval stovky branců a odvedenců a zároveň jim navrhoval drakonické tresty“. Slibovala, že v případě nástupu tehdejší opozice do vlády Stříž skončí. Dnes ČTK k rezignaci Stříže napsala, že na svém názoru na Stříže nikdy nic nezměnila. „Člověk, který posílal lidi do vězení za to, že nechtěli sloužit socialistické vlasti, se podle mě neměl nejvyšším státním zástupcem ani stát,“ uvedla. Jeho nástupce by měl podle Pekarové Adamové disponovat morální integritou a dostatečnou autoritou, které si tak významný post zaslouží.

Šéf sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček na síti X uvedl, že Střížův konec ani jeho načasování nejsou překvapením

„O rezignaci i náhradě se hovoří delší dobu, stejně jako o načasování. Česko v každém případě potřebuje posílit zákonnost. Aby nedocházelo k politizaci, subjektivismu a aktivismu,“ uvedl.

Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna ČTK řekl, že Bradáčová by jednoznačně byla Střížovým nejpřirozenějším nástupcem. „Je to kolegyně, která má obrovskou erudici, neuvěřitelné teoretické i praktické znalosti a celé roky školí v Justiční akademii. Já si opravdu myslím, že státní zastupitelství v současné době nemá nikoho lepšího, koho by mohlo na tu funkci nabídnout,“ uvedl. Zároveň ale dodal, že unii nepřísluší vyjadřovat se k případným kandidátům a aktivně se účastnit výběru nového šéfa žalobců.

Podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry dělal Stříž svou práci dobře

„Jestli jsou to rodinné a osobní důvody, tak ty je třeba respektovat. V osobních důvodech nepochybně může hrát roli i ten tlak z části politického spektra, který zpochybňoval jeho minulost,“ řekl Vávra ČTK. Ke spekulacím o Střížově nástupci se vyjadřovat nechtěl s tím, že soudcům to nepřísluší.

Nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti. Předpokladem pro jmenování do funkce je podle zákona právní praxe v délce nejméně deseti let, z toho minimálně šesti let ve funkci státního zástupce. Zákon dále po kandidátovi požaduje odborné znalosti, profesní zkušenosti, schopnosti řízení lidí a morální vlastnosti, které „dávají záruky řádného výkonu funkce“.