Sazná nemoc kůry javorů může být nebezpečná i pro lidi, upozornili vědci z Mendelovy univerzity v Brně, kteří houby sledovali a zjistili pohyb spor tohoto patogenu napříč Evropou. Nemoc stromů způsobuje houba Cryptostroma corticale. Náchylný je především javor klen. Do Evropy se houba zřejmě dostala po druhé světové válce z oblasti Velkých jezer v Severní Americe. Její spory se mohou šířit vzduchem i stovky kilometrů, sdělila mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.

Houbě se nejvíc daří v suchých měsících

Houbě způsobující saznou nemoc kůry javorů se nejlépe daří v suchých měsících s nedostatkem srážek a při průměrných teplotách okolo 25 stupňů Celsia. Stromy jsou v takové situaci stresované, oslabené, a pro houbu nastávají ideální podmínky. „Houba začne plodit a také být vidět. Prorůstá střední částí kmene, a když pro ni nastane příhodná doba, proroste až k jeho okraji do vrstev kůry. Uvnitř kůry houba vytvoří plodnici, která se odhalí po odtržení vnější kůry. A v tu chvíli můžeme pozorovat typickou vrstvu černohnědých sazí – výtrusů, nepohlavních spor, které překonávají díky vzdušným proudům i stovky kilometrů,“ vysvětlil Miloň Dvořák z Ústavu ochrany lesů a myslivosti.

Pozor na vdechnutí spor, varují vědci

Spory pak mohou lehce napadnout další stromy s obnaženým dřevem. Jejich vdechnutí ale může být nebezpečné i pro člověka. „Zdravému člověku zřejmě neublíží, ale citlivým lidem může způsobit hypersenzitivní pneumonitidu. Pokud se neléčí, může způsobit i smrt. Tyto případy byly zaznamenány už ve 40. letech v Severní Americe, kde byla houba poprvé popsaná. Dodnes je tato nemoc nazývaná plíce loupačů javorové kůry a najdeme ji zanesenou i v Mezinárodní klasifikaci nemocí,“ upozornil výzkumník.

Šíří se to napříč Evropou

Vědci z Mendelovy univerzity spolupracovali s kolegy z Evropy, aby zjistili, zda je možné sledovat šíření spor houby analýzou běžně odebíraných vzorků pylu. Laboratorní diagnostika pak potvrdila výskyt houby napříč evropským kontinentem, konkrétně v zemích, kde je v současnosti sazná nemoc pozorovaná, tedy v tuzemsku, Francii, Švýcarsku a Itálii.

Stačí závan větru a ze stromu jde černý mrak

Řada otázek ale zůstává nezodpovězená a bude předmětem dalšího výzkumu. „Rozeznat patogen je o to složitější, že podobnou černou masu výtrusů produkují i některé další houby. Ty ale kolonizují čistě odumřelé javory. Možná i to je důvod, proč vědecká komunita houbu nějaký čas přehlížela,“ uvedl Dvořák. Na rozdíl od jiných není podle něj masa výtrusů u sazné nemoci kůry javorů čistě černá, ale černohnědá, vytváří silnější vrstvy než jiné houby a po kontaktu se uvolňuje do vzduchu. Stačí závan větru a ze stromu se vznáší tmavý mrak.

Vyvíjí lapač spor

Vědec také nyní pracuje na vývoji lapače spor. Po dohodě s kolegy z USA se pokusí sestrojit levný a malý přístroj, kterým by mohli šíření houby sledovat. „Aby měl monitoring smysl, musí být lapače umístěny na velkém území, a protože jeden standardní volumetrický lapač stojí přes sto tisíc korun, domluvili jsme se na tomto postupu,“ upřesnil vědec.

Za jediný způsob ochrany javorů považují vědci větší informovanost

„Je třeba poučit ty, kdo jsou se stromy v každodenním kontaktu, lesníky a správce zeleně ve městech, aby předcházeli poškozování kmenů javorů, protože houba se do stromu dostává skrze mechanická poškození kůry. Nemoc je detekovaná především u javorů rostoucích ve městech. Tam jsou stromy totiž poškozovány nejvíc, například následky necitlivých arboristických zásahů, anebo naopak na zcela opuštěných rumištích, kde se javory živelně zmlazují a v přehoustlých porostech těžce soupeří o dostupnou vláhu,“ dodal výzkumník.