V tuzemsku stále existují velké regionální nerovnosti v dostupnosti zdravotní péče. Výzkumníci analyzovali situaci u praktiků, dětských a zubních lékařů až na úroveň malých geografických jednotek. Hlavním zjištěním je fakt, že nižší místní dostupnost není omezena pouze na příhraniční geografické periferie. Problémy jsou i ve Středočeském kraji, který vytváří samostatnou vnitřní periferii, upozornil Štěpán Mikula z Národního institutu SYRI a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Nejrovnější přístup k péči mají lidé ze Zlínského a Jihomoravského kraje a Prahy
Dosavadní přehledy dostupnosti vycházely především z počtů lékařů ve větších regionech, jako jsou kraje nebo okresy, u kterých lze zanedbat dojíždění za lékařskou péčí. Experti se nyní zaměřili na dostupnost péče na úrovni malých geografických jednotek, mezi kterými pacienti za péčí běžně dojíždějí. Zajímala je dostupnost zdravotní péče praktiků, dětských lékařů a zubařů. V rámci krajů vyhodnocovali i rovnost přístupu k jejich péči. „Nejrovnější přístup k primární zdravotní péči mají obyvatelé Zlínského a Jihomoravského kraje a Prahy. Naopak největší nerovnost panuje v krajích sousedících s Německem: Ústeckém, Plzeňském, Karlovarském a Jihočeském,“ uvedl Mikula.
Poukázal na trend koncentrace zdrojů do velkých měst
V porovnání s praktickými a dětskými lékaři jsou nižší nerovnosti mezi regiony v dostupnosti zubních lékařů. „Tento výsledek naznačuje, že umístění ordinací zubních lékařů lépe kopíruje geografické rozložení populace,“ objasnil výzkumník. Výsledky podle něj poukazují na trend koncentrace zdrojů do velkých měst, zatímco v jejich spádových oblastech je dostupnost primární péče nižší. „Zvláště markantní je toto rozdělení v případě Středočeského kraje, který fakticky tvoří z hlediska dostupnosti primární péče vnitřní periferii,“ uvedl Mikula.
Měly by se zkoumat možnosti měření dostupnosti zdravotní péče, sociálních a dalších služeb
Výsledky mohou posloužit jako vstup do debaty o možnostech měření dostupnosti nejen primární zdravotní péče, ale i sociálních služeb a dalších veřejně poskytovaných statků, kde by podobná metoda mohla poukázat na nedostatečnou nabídku. „Doplnění dat o kapacitě, kvalitě a struktuře nabídky by mohla vést nejen k ještě přesnějšímu měření, ale například i k projekcím očekávaných změn dostupnosti primární zdravotní péče ve společnosti, v níž stárne nejen populace, ale i lékaři, kteří péči poskytují,“ dodal výzkumník.
Detailnější analýzu by si zasloužily právě příhraniční oblasti
Z územního hlediska by si podle něj detailnější analýzu v budoucnosti zasloužily příhraniční oblasti (například z hlediska potenciálu přeshraničního poskytování péče), které jsou přirozenou geografickou periferií a obecně vykazují nižší dostupnost primární péče. O tématu minulý týden debatovali odborníci z mnoha různých oblastí v rámci kulatého stolu, který pořádal prezident Petr Pavel na Hradě.
