Nové hlavní nádraží bude nejviditelnější a nejdůležitější stavbou železničního uzlu Europoint Brno. Jeho výstavba však podle představitelů magistrátu přinese vznik či modernizaci menších železničních zastávek a nových tratí. Vyroste také celá nová čtvrť a promění se další části města, uvedl na webu města Roman Burián z tiskového střediska magistrátu.
Hlavní nádraží slouží cestujícím od roku 1839
Brněnské hlavní nádraží je v provozu coby železniční stanice vlakové přepravy osob od roku 1839, přičemž diskuse o možné změně její polohy se vedly už od 20. let 20. století. „V letech 2004 a 2016 se pak v moravské metropoli odehrála na toto téma dvě referenda, jejichž výsledek však nebyl kvůli nízké účasti závazný,“ upřesnil Burián.
Před pěti lety se rozhodlo o přesunu nádraží
Pro další vývoj se stal klíčovým rok 2018, kdy nové hlavní nádraží v takzvané poloze „řeka“, tedy u Svratky v místě dnešního dolního nádraží, podpořili brněnští i krajští zastupitelé a upřednostnilo ho i ministerstvo dopravy. Před pěti lety se také podařilo získat pravomocné územní rozhodnutí.
Soutěž architektů o návrh nového nádraží
Dalším mezníkem byl konec srpna 2020, kdy byla vyhlášena mezinárodní urbanisticko-dopravně-architektonická soutěž o návrh nového hlavního nádraží v Brně. „Architekti měli navrhnout nejen výpravní budovu, nástupiště, drážní objekty a mostní konstrukce, ale také přiléhající veřejná prostranství, objekty pro administrativu, služby a bydlení, nové autobusové nádraží, terminál městské hromadné dopravy, parkoviště i úschovny kol. Bylo též nutné zohlednit napojení na městskou dopravní síť i na plánovanou novou čtvrť Trnitá,“ vypočítali představitelé magistrátu podmínky soutěže.
Vítězný návrh podali nizozemští architekti
Porota této největší architektonické soutěže v tuzemské historii vybrala jako vítězné návrhy nizozemských ateliérů Benthem Crouwel Architects a West 8. Ty již nyní pro město Brno zpracovávají architektonickou studii na lokalitu přednádraží a zanádraží, která přímo nesouvisí se samotným provozem nového hlavního nádraží.
První jsou na řadě Židenice
A co se týká zmíněné modernizace vlakové sítě v Brně, tak první jsou na řadě Židenice, kde se již nyní aktuálně připravuje modernizace tamního nádraží, které se posune blíž MHD. Plánuje se také vznik nového terminálu v Černovicích na Olomoucké. „Na Vídeňské by pak měla být vybudována nová vlaková zastávka pro příměstské vlaky s vazbou na brněnskou MHD. V širší lokalitě se navíc prověřuje možnost vybudování dalšího terminálu, kde by stejně jako na novém hlavním nádraží mohly zastavovat rychlovlaky,“ upřesnil Burián.
Nevyužívané koleje nahradí parky a cyklostezky
Cílem přestavby celého železničního uzlu je, aby tratě, nádraží a zastávky měly odpovídající kapacitu, potřebnou technickou úroveň a aby byly pro cestující komfortní. Zjednoduší se také železniční síť ve městě – příkladem může být třeba plánované zrušení trati mezi Židenicemi, stávajícím hlavním nádražím a Horními Heršpicemi. V uvolněných plochách vzniknou veřejná prostranství, parky a trasy pro pěší či cyklostezky.
Stavební práce by měly začít za pět let
Stavební práce by měly odstartovat v roce 2028, hotovo má být o 7 let později. Správa železnic jako investor odhadovala v roce 2021 náklady na vybudování celé železniční infrastruktury mezi 40 a 50 miliardami korun. Předpokládané náklady Brna na navazující městskou infrastrukturu jsou vyčísleny na 3 miliardy korun.
Bude v Brně i metro?
Zlepšit dostupnost nového nádraží a obecně zkvalitnit dopravní obslužnost města má i podzemní dráha, takzvaný severojižní kolejový diametr. „Nyní se prověřuje vedení jeho tras a rozsah pokrytého území v Brně a případně i mimo ně. S tím pak bude souviset, jaký bude vybrán prostředek veřejné hromadné dopravy, tedy jestli půjde o trať tramvajovou či vlakovou, nebo dokonce o metro,“ dodal Roman Burián.