Zánik nejstaršího českého tištěného deníku, kterým jsou Lidové noviny, jen podtrhuje problémy novinářského řemesla. Žurnalisté samotní prožívají hlubokou krizi své profese. Zájem o zpravodajství ze strany společnosti roste v době tíživých situací, jako byl covid nebo střelba na FF Univerzity Karlovy, pak ale zase rychle upadá, upozornila Lenka Vochocová z Národního institutu SYRI v Brně a Univerzity Karlovy.

Nízký zájem o denní zprávy je kritický

Z aktuálního výzkumu SYRI vyplývá, že nízký zájem o denní zpravodajství, a to nejen v tištěné, ale i online formě, vnímají jako klíčovou krizi profese i samotní novináři. „Naše studie odhaluje, že právě odklon čtenářů patří vedle vysokého pracovního tempa a stresu k největším dlouhodobým krizím žurnalistiky,“ uvedla Vochocová s tím, že to vyplývá z hloubkových rozhovorů vědců s novináři.

Část profese ekonomickou krizi médií vnímá jako klíčový faktor ovlivňující žurnalistiku

Hlavní ekonomickou výzvu podle nich představuje právě boj o čtenáře, a to jak mezi médii navzájem, tak především s konkurencí ze strany sociálních sítí a nových žurnalistických formátů, mezi něž patří například influenceři nebo podcasty. „S konkurencí sítí souvisí také výrazný pokles příjmů tradičních médií z inzerce, který si novináři a novinářky uvědomují jako neméně palčivý a spojují si ho s výrazným propouštěním v profesi a nízkým finančním ohodnocením,“ řekla výzkumnice.

Tlak na čtenost vnímají žurnalisté jako dvojsečný meč

Tlak na čtenost, který přetrvává, novináři vnímají jako související krizi žurnalistiky, jejímž důsledkem může být i konflikt mezi společenskou odpovědností médií a jejich ekonomickými zájmy. Zejména v době významných společenských krizí typu covid, střelby na FF UK nebo války na Ukrajině enormně stoupá zájem o obsah.

Krize přinášejí vyšší čtenost médií

„Krize tedy přinášejí mnohem vyšší čtenost a hlad po kvalitních informacích, ale pro novináře jsou zároveň výzvou nepřistoupit na přílišnou bulvarizaci nebo nerezignovat na principy společenské odpovědnosti ve snaze získat více čtenářů nebo být první, kdo informuje o určité události. Po odeznění krize nebo v jejím průběhu však brzy nastupuje přesycení krizemi a negativitou a zájem opět opadá. Navíc vyšší zájem o obsahy podle novinářů nutně neznamená vyšší důvěru v média, která, jak ukazují studie, v souvislosti s krizemi spíše dále klesá,“ upozornil Vochocová.

Novináři prožívají hlubokou vnitřní krizi

Z výzkumu vyplynulo, že tuzemští novináři a novinářky prožívají hlubokou vnitřní krizi. V ní se spojují časová náročnost, stres, nízké finanční ohodnocení a nízký status profese s obavami o to, zda denní žurnalistika může vůbec nadále existovat. Vnější krize zároveň ale v novinářích upevňují pocit, že jejich profese je potřebná, což krize typu covid jasně ukazují.

Žurnalisté se snaží uspět s dalšími bonusy pro čtenáře, diváky a posluchače

Novináři se snaží adaptovat na situaci například publikováním audioverzí příspěvků nebo zvýšenou aktivitou na sociálních sítích. „Vedle toho však zdůrazňují, že cestou, jak uspět v konkurenci, může být komplexnější změna přístupu média a určitá marketingová strategie. Častý je názor, že je potřeba zdůrazňovat příjemcům význam institucionalizovaných médií a procesy redakční kontroly a ověřování informací, které nemusejí být u influencerů standardem,“ uvedla vědkyně. Cestou z krize je také snaha zaměřit se na hlubší analýzy, širší kontext událostí či analytičtější texty. Novináři také pracují s představou, že tradiční zpravodajská média projdou zásadní změnou tematického nebo žánrového zaměření.

Reflektují zásadní proměny profese

Výzkumná data tak ukazují, že novinářská profese určitým způsobem reflektuje zásadní proměny, které se v ní odehrávají, a počítá s nutnou transformací. „Můžeme tedy usuzovat, že s podobnými změnami, jako je zrušení tištěné verze deníku a posun k názorovým textům v online verzi, k nimž sáhlo vydavatelství Mafra v případě Lidových novin, lidé v profesi víceméně počítají. Šok tedy může vyplývat spíše ze symbolické roviny – zrušení legendární značky s tradicí od konce 19. století, která byla zejména v předválečné historii symbolem kvalitní žurnalistiky a působištěm mnoha novinářských osobností,“ dodala Vochocová.