Obezita se stává velkým problémem české populace. Tloustneme čím dál více, což podtrhuje srovnání v nedávno vydaném Světovém atlasu obezity. Nadváhu má aktuálně v tuzemsku téměř 70 procent dospělých mužů a polovina žen starších 18 let, obézních je 22 procent mužů a 18 procent žen.  Podle japonské vědkyně z Národního institutu SYRI v Brně Maiky Ohno jsou za problémem zejména stravovací návyky. Jíme málo zeleniny, a naopak konzumujeme mnoho cukru. Největší obavy vzbuzuje dětská obezita.

Patříme mezi 10 nejtlustších zemí v EU

Česko v současnosti patří mezi 10 nejobéznějších zemí v rámci členských států Evropské unie. „Obezita, kdy je BMI větší než 30, je v současnosti považována za onemocnění, které je zároveň rizikovým faktorem mnoha chorob, mimo jiné cukrovky 2. typu, kardiovaskulárních onemocnění, metabolického syndromu a ztukovatění jater. To bude mít rozhodně dopad na národní systém zdravotní péče,“ uvedla Ohno. Ta se zabývá otázkou, jak nedávná pandemie ovlivnila naši stravu a výběr potravin ve vztahu ke geo-sociálním charakteristikám.

Pozor na dětskou obezitu

Největší obavy vzbuzuje dětská obezita, která má dlouhodobé následky a provází ji fyzické i psychické problémy. „Podobně jako u obezity dospělých je u obézních dětí vyšší riziko vzniku cukrovky 2. typu, vysokého krevního tlaku, jaterních onemocnění a dalších. Obezita má také vliv na sebevědomí a emoční pohodu. Obézní děti jsou ve škole často šikanovány,“ upřesnila vědkyně.

Prognóza se zhoršuje

Prognóza, jak na tom budeme s váhou, se v dalších letech navíc zhoršuje. Podle nejnovějšího Světového atlasu obezity 2023 je předpokládaná prevalence obezity u dospělých do roku 2035 v Česku 35 procent, což je klasifikováno jako vysoká. Odhaduje se, že obézních bude přibližně 40 procent mužů, zatímco obézních bude něco málo přes 30 procent žen. Obezita chlapců poroste na celou čtvrtinu jejich populace, u dívek to má být necelých 15 procent. „Rozdíly v obezitě mezi pohlavími jsou v Česku ve srovnání s ostatními zeměmi EU obzvláště velké. Prevalence obezity u mužů je obecně vyšší než u žen, ale v Česku je tento rozdíl mnohem větší,“ sdělila Ohno.

Velký příjem kalorií a nedostatečný pohyb

Obezita je multifaktoriální onemocnění. To znamená, že je způsobena také interakcí mezi prostředím, životním stylem a genetickými faktory. Obezita je obecně způsobena nerovnováhou mezi celkovým příjmem a výdejem kalorií. Příliš velký příjem kalorií a zároveň nedostatečný pohyb, který by umožnil kalorie časem spálit, má za následek nadváhu vedoucí k obezitě.

Důležitým faktorem je strava

Jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují naši hmotnost, je strava. „Konzumace velkého množství potravin s vysokým obsahem tuku a cukru a pití velkého množství sladkých nápojů a alkoholu přispívá k rozvoji obezity. Prevalence obezity je vyšší u osob s nižším dosaženým vzděláním a v nižších socioekonomických skupinách. Epidemie obezity je tedy komplexní problém a obezita by měla být vnímána jako nemoc,“ uvedla vědkyně, která zároveň nabízí srovnání se svou mateřskou zemí, kde je výskyt obezity nízký a činí zhruba 5,5 procent.

Omezte potraviny s vysokým obsahem cukru, radí vědkyně

Co se týče spotřeby potravin, je u nás spotřeba ryb a zeleniny mnohem vyšší než v Česku. Naopak spotřeba masa je v Česku 1,6krát vyšší než v Japonsku. V Česku je také vysoká spotřeba alkoholu, naopak v Japonsku jí lidé hodně zeleniny. Co by teda měli Češi změnit? „Omezte ve svém jídelníčku potraviny s vysokým obsahem cukru a tuku. Zařaďte do svého jídelníčku více zeleniny, luštěnin a ovoce. Doporučení WHO pro denní příjem cukru je pouze 25 g, což jsou 2 polévkové lžíce. Plechovka běžné koly (330 ml) obsahuje 35 g cukru! Je velmi snadné zkonzumovat více než 25 g cukru denně. V Japonsku nás od dětství učí, že máme denně sníst 30 různých potravin. Kolik potravin denně sníte vy? Pivo se nepočítá!“ dodala Ohno.