Nové pracoviště magnetické rezonance, které slouží pro plánování radioterapií, od léta plně funguje v brněnském Masarykově onkologickém ústavu (MOÚ). Léčba zářením je díky tomu cílenější, neboť některé nádory a okolní tkáně jsou lépe zobrazitelné právě touto technologií. Snižuje se tím ozáření vedlejších tkání, což pro pacienty znamená méně nežádoucích účinků. Při představení pracoviště to novinářům řekl přednosta kliniky radiační onkologie Pavel Šlampa.

Diagnostickou magnetickou rezonanci využívají odborníci pro zobrazování nádorů před radioterapií několik let. Převádění obrazových dat do plánovacího systému radioterapie však bylo složité. Rezonance v MOÚ jsou navíc vytížené i pro jinou diagnostiku a dostupnost pro kliniku radiační onkologie byla omezená. „Přibližně polovina všech onkologických pacientů potřebuje někdy za svou nemoc ozařování. Léčí se ním u nás asi 3000 až 3500 pacientů,“ uvedl Šlampa.

Pracoviště radioterapie má proto nyní vlastní přístroj se speciální softwarem, jenž je přizpůsobený onkologickým pacientům. Proti standardní rezonanci umožňuje přímý přenos do plánovacího softwaru a má rovněž software pro detekci dýchání a dýchacích pohybů, který zajistí neustálé přesné zaměření ozařovacího paprsku na ložiska v hýbajících se orgánech, jako jsou plíce, ledviny nebo játra. Díky novému přístroji za více než 40 milionů korun také vzrostl počet pacientů, kterým lékaři radioterapii pomocí technologie naplánují, a to z jednoho až dvou denně na šest.

Další výhodou jsou odpojitelné stoly, které slouží k převozu pacientů zafixovaných přímo na ozařovnu

Důležité je to zejména pro přesnou navigaci při léčbě malých nádorů, nádorů mozku, ložisek v těsné blízkosti životně a funkčně důležitých struktur nebo u dětí s onkologickým onemocněním.

Pro plánování radioterapie se standardně používá počítačová tomografie (CT), která podle Šlampy výborně ukazuje kosti. „Zobrazení orgánů a měkkých tkání je proti CT ale na magnetické rezonanci kvalitnější. Viditelné je to zvláště v mozku, gynekologické oblasti a při ozařování prostaty,“ řekl. V některých případech je ale vhodnější CT, a tak lékaři používají fúzi obou obrazů. „Takto speciálně plánovaná radioterapie představuje i zajištění ochrany okolních tkání a orgánů před zářením. Tím se minimalizují vedlejší účinky jako nechutenství, zvracení, zarudnutí kůže nebo poškození různých center v mozku,“ dodal.

Lékaři pacienty, u kterých plánují ozařování, nejprve vyšetří na CT. Pokud je to potřeba, posílají je na magnetickou rezonanci. Následně pracují na plánu ozařování. „Na základě dat máme virtuální 3D obraz pacienta a počítáme, jaké použít dávky ozařování, z jakých směrů a podobně,“ doplnil primář oddělení radiologie Jan Křístek.