Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické plánuje umístit hnízdní ostrůvky z betonu na několik rybníků v Jihomoravském kraji, informovala o tom v tiskové zprávě.
Cílem instalace ostrůvků je podpora hnízdění vzácných rybáků obecných, kteří k tomu potřebují štěrkové ostrůvky, ty ale kvůli regulaci toků v republice chybí. Tato alternativní hnízdění se již v Česku osvědčila na několika lokalitách. Na jižní Moravě chtějí ornitologové poprvé hnízdní ostrovy doplnit plovoucími ostrovy s vegetací, které budou sloužit jako útočiště pro mláďata rybáků v době, kdy začínají létat. Projekt Plovoucí ostrovy – podpora biodiverzity a kvality vod byl podpořen z Norských fondů ve výzvě Rago.
Rybáci obecní jsou pevně vázáni na specifický typ prostředí
„K hnízdění využívají štěrkové ostrovy bez vegetace nebo jen s velmi sporou vegetací. Dříve vznikaly spontánně v korytech větších řek během jarních velkých vod. Dnes už jsou v Česku kvůli regulaci vodních toků vzácné. Kromě zachovávání přirozených biotopů proto ornitologové přistupují také k alternativním možnostem, jak rybákům umožnit hnízdění na uměle vytvořených ostrůvcích,“ uvedl jednatel Jihomoravské pobočky ČSO Gašpar Čamlík.
Jihomoravští ornitologové v novém projektu naváží na úspěch trvanlivých betonových plovoucích ostrovů instalovaných na Oravské přehradě na Slovensku a také na jihomoravské Věstonické nádrži.
Od roku 2009 se železobetonové ostrovy používají úspěšně také na střední Moravě
„Do návrhu nového technického řešení plovoucích ostrovů jsme promítli více než patnáctileté zkušenosti s péčí o biotopy ostrovů a realizovaná ochranářská opatření pro rybáky. Ostrůvky budou mít nový tvar, abychom zajistili, že se na ně vejde více hnízd. Rybáci totiž při hnízdění dodržují rozestupy. Vylepšíme také stabilitu ostrůvků, aby nedocházelo k přesýpání štěrku a snůšek kvůli vlnobití či posunům ostrovů v důsledku zamrzání,“ dodal Čamlík s tím, že ostrůvky mají i ochranu proti predátorům, jako je třeba norek nebo potkan.
Vegetační ostrovy jako „školka“ pro mláďata
Novinkou je umístění vegetačních ostrovů, které nebudou sloužit k hnízdění, ale jako útočiště pro mladé rybáky. Stává se totiž, že nezkušená mláďata se po prvním vzlétnutí již nemusí dostat zpátky na hnízdní ostrov kvůli zábranám pro predátory a utopí se.
„Proto doplníme železobetonové hnízdní ostrovy o vegetační ostrovy, kde mláďata mohou najít odpočinek a dočasný úkryt, a být dokrmena rodiči. Kromě toho vegetační ostrovy poskytnou úkryt pro ryby a také alternativní stanoviště pro další druhy vodního ptactva,“ popsal Čamlík.
Konstrukci ostrova tvoří dvě gabionové sítě, mezi kterými je rohož z kokosových vláken pro uchycení vodních rostlin. Jihomoravská pobočka začala s ochranářskými opatřeními pro rybáka v roce 2008. Tehdy na jižní Moravě hnízdilo 52 párů. V roce 2021 už to bylo 250 párů, které zahnízdily buď na přirozených upravovaných ostrovech, nebo na umělých plovoucích ostrůvcích. „Letos jsme zaznamenali už dokonce 350 párů rybáků. Asi polovina z nich hnízdila na dřevěných plovoucích ostrůvcích, které už jsou ale téměř nevyhovující, protože jejich životnost postupně končí. Nové trvanlivé betonové ostrovy proto přijdou rybákům vhod,“ podotkl Čamlík.
Ornitologové začnou s umisťováním nových betonových a vegetačních ostrovů na jaře příštího roku
Kromě rybáků obecných je k hnízdění využijí také racci chechtaví, kteří vyžadují podobný typ prostředí. Jejich populace posledních přibližně 30 let klesá, a proto je racek v Česku podle Červeného seznamu hodnocený jako silně ubývající a je zařazený do kategorie zranitelných druhů.
