Keramiku objevenou poblíž termálních pramenů v Santovce na jihu Slovenska vyrobili podle zjištění vědců z Masarykovy univerzity v Brně lovci a sběrači, nikoliv první zemědělci. Předměty z keramiky vyrobili tehdejší obyvatelé zmíněné lokality v době přibližně 5800 před naším letopočtem. Z tohoto období přitom dosud nebyly ve střední Evropě keramické nádoby známy. Překvapivý závěr výzkumu geologů a archeologů potvrdil v tiskové zprávě hlavní autor studie Jan Petřík z Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Stáří keramiky zjistili při radiokarbonovém datování

Vědecký výzkum zaměřený na keramiku nalezenou v okolí Santovky na Slovensku přinesl objev, který rozšiřuje znalosti vědců o období posledních lovců a sběračů ve střední Evropě. Podle radiokarbonového datování totiž nádobu vyrobili lovci-sběrači o několik století dříve, než se v oblasti objevili první zemědělci. Toto zjištění obohacuje dosavadní představy odborníků o životě na konci střední doby kamenné. Svůj výzkum badatelé publikovali v prestižních časopisech Radiocarbon a Nature Scientific Reports.

V keramickém těstu se zachovaly listy a tráva

Keramickou nádobu, dochovanou v podobě střepů, vypálili její tvůrci při relativně nízkých teplotách kolem 600 °C, což brněnští vědci ověřili i experimentálně. A právě díky primitivnímu způsobu výpalu se zachovaly zvláštní přísady v keramickém těstě, a to listy a stonky trav. „Přidávání organického ostřiva ve formě travin rodu Festuca zajišťovalo tvarovou stabilitu při formování, odolnost při výpalu a nízkou hmotnost důležitou pro mobilní způsob života lovecko-sběračských komunit,“ vysvětlil Jan Petřík.

Hypotézu o výrobcích podpořila i lipidová analýza

Právě nízká teplota výpalu a přítomnost trávy jako ostřiva podporují podle vědců hypotézu, že keramiku vyráběli místní lovci-sběrači, nikoli usazení zemědělci. Tento předpoklad podpořila i lipidová analýza, zkoumající zbytky tuku v keramice. Ta naznačuje, že v nádobách se vařily pokrmy z masa divokých přežvýkavců. Díky analýze materiálu z širšího okolí nálezu vědci také zjistili, že nádoba musela být vyrobena v oblasti vzdálenější než 10 kilometrů od místa nálezu. „To svědčí o rozsáhlém teritoriu, které tyto komunity využívaly,“ upřesnil vědec.

Objev má zásadní význam pro pochopení šíření keramické technologie

Objev má podle vědců zásadní význam pro pochopení šíření keramické technologie a interakcí mezi různými komunitami na přelomu mezolitu a neolitu. Odborníci předpokládají, že znalost keramických nádob dorazila do střední Evropy z jihovýchodu přes Balkán spolu s dalšími atributy zemědělského způsobu života. Z dosavadních poznatků vyplývá, že se do Evropy dostala též z dálného východu prostřednictvím lovců a sběračů.

Keramiku zkoumali čtyři roky

Samotná keramika byla na Slovensku nalezena v roce 2011, ale její detailní výzkum probíhal od roku 2020. Podílel se na něm tým vědců a vědkyň z Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického v Brně, Archeologického ústavu Slovenské akademie věd a University of York.