Výzkum odborníků z ústavu Archaia Brno se odehrává na nároží Leitnerovy a Kopečné ulice v lokalitě pod Provaznickým vrškem v centru města pod Špilberkem a pomalu se blíží do finiše.

„Prozkoumat zbývá jen prostor, který se nachází pod sklepy původně zde stojícího domu Leitnerova 9. Přítomnost spodních partií odpadních jímek jsme tak trochu očekávali. Pro milovníky nálezů, které poodhalují každodenní život našich předků, jsou právě tyto archeologické situace obrovským zdrojem rozmanitých informací. Čas od času se ale mezi nálezy stolní a kuchyňské keramiky objeví i ty, které k vybavení běžné středověké domácnosti mají daleko,“ upřesnila na webu archeologů Lenka Sedláčková.

První jímka podle ní ke konci září vydala zlomky keramických destilačních přístrojů, tavící kelímky (tyglíky) a další předměty, které by milovníci historie marně v běžné domácnosti první poloviny 15. století hledali.

„Právě tyto předměty však tvořily nepostradatelnou součást alchymistických, prubířských a dalších specializovaných dílen,“ vypočítala Sedláčková s tím, že archeologové se nyní pokoušejí na jistotu zjistit, zda opravdu šlo o část vybavení alchymistické dílny, které se jako odpad ocitlo v jedné z objevených jímek.

A parádní zajímavý nález čekal archeology z ústavu Archaia i v dalších dnech, kdy se jim podařilo objevit první brněnský kamnový kachel, zpodobňující svatého Jeronýma, který zemřel 30. září roku 420 našeho letopočtu.

Ústředním motivem kachle je podle archeoložky sedící postava tohoto neobyčejného světce, oděná do kardinálského roucha s typickým kloboukem, jenž vytahuje trn z tlapy lva. Celá scéna je umístěna v erbu.

„Právě kardinálský oděv a lev patří k atributům svatého Jeronýma, které se od druhé poloviny 14. století objevují i v našem prostředí. Dříve byl totiž převážně zpodobňován jako kněz s knihou. Scéna odkazuje k příběhu, který měl světec prožít během svého asketického života v chalkidské poušti, byť se jedná o příběh přejatý z jiných legend. Lev byl zachráněn a stal se Jeronýmovým přítelem,“ vysvětlila Lenka Sedláčková, která za ikonografické určení představeného kachlíku poděkovala kolegyni Ireně Loskotové.

Kachel archeologové podle ní vydolovali z raženého sklípku (takzvaného lochu), zasypaného materiálem z druhé půlky 15. století. „V českém a moravském prostředí se zatím jedná teprve o šestý exemplář s vyobrazením svatého Jeronýma, v Brně se s ním setkáváme poprvé. A zdá se, že v získaném materiálu budou svatojeronýmské kachlíky minimálně dva,“ dodala archeoložka.