Populace hrabošů na polích v Česku v létě plynule rostla a v srpnu dosáhla trojnásobku prahu škodlivosti. Aktivních východů z nor bylo na hektar 603, v červenci to bylo 542, v květnu 127. Dlouhodobě zůstává nejproblematičtější situace v Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském kraji. Mimo tyto kraje žijí vysoké populace hrabošů také na Třebíčsku, Kolínsku a Ústeckoorlicku, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) Ivana Kršková. Populace tak neklesala ani po sklizni hlavních plodin.

Hraboše pozorovali i v sadech a vinohradech

Polovina srpnových výstupů monitoringu zahrnovala pozorování ve víceletých kulturách, především v krmných plodinách, část pozorování byla provedena i v sadech a vinohradech. Druhá polovina pozorování se dělala na polích, kde nebylo sklizeno, ale i na strništích či v nových osevech řepky.

Na jihu Moravy bylo v průměru téměř 1700 nor

Hodnoty výskytu v krmných a trvalých kulturách dosáhly v průměru 732 východů z nor, což odpovídá 3,7násobku prahu škodlivosti, který pro letní období představuje 200 východů z nor. „Tato čísla představují vysoké ohrožení pro krmné plodiny a mladé stromky ovocných dřevin,“ uvedla Kršková. V nesklizených jednoletých kulturách i v nových osevech se průměrné hodnoty populací pohybovaly na úrovni 423 východů z nor, což odpovídá 2,1násobku prahu škodlivosti. Ve třech zmíněných krajích jsou však počty násobně vyšší. Nejhorší byla situace na jižní Moravě, kde bylo průměrně 1639 východů z nor.

Škody dosahovaly různé úrovně

Škody způsobené hrabošem už při sklizni obilovin dosahovaly různé úrovně (od několika až po desítky procent) v závislosti na lokalitě. V současnosti jsou patrné škody na okrajích pozemků i plošná poškození. „Kvůli této situaci mohou zemědělci v ohrožených okresech využít výjimku ze závazných opatření a ponechat plochy bez osetí meziplodinou, případně po vysetí meziplodiny nebo ozimu použít přípravky na ochranu rostlin,“ řekla Kršková.

Rizikové lokality by se měly chránit rodenticidy

ÚKZÚZ nedoporučuje zemědělcům vysévat letní meziplodiny ani v oblastech s vysokým výskytem hraboše. V těchto rizikových lokalitách doporučuje po zasetí ozimů chránit porosty aplikací rodenticidů a zvážit, zda jsou pro oblasti s nárůstem počtu hrabošů vhodné technologie podplodin a krycích plodin, které podporují výskyt tohoto škůdce.