V tuzemsku přichází na svět méně dětí než dřív. Průměrný počet nemluvňat narozených jedné ženě loni meziročně klesl z 1,83 na 1,66. Zatímco v minulosti byla Česká republika v tomto parametru na špičce Evropy, tak nyní už tomu tak není. A situace se bude zřejmě v dalších letech zhoršovat, což může být vážný problém. Po pandemii má na negativní porodnost vliv i válka na Ukrajině nebo špatná ekonomická situace, upozornila demografka z Národního institutu SYRI v Brně Jiřina Kocourková.

Nejnižší porodnost za 18 let

Počet narozených dětí byl v loňském roce nejnižší za posledních 18 let. Klesá počet žen v reprodukčním věku a zároveň vloni dramaticky poklesla úhrnná plodnost. Podle Kocourkové to souvisí s dozvuky pandemie. Ke konci roku 2020 nejprve dočasně poklesl počet narozených, což dává Kocourková do souvislosti s reflexí obav z pandemie. Vyšší míra porodnosti se přesunula do roku 2021, pak ale následoval loňský propad.

Negativními faktory jsou očkování proti covidu a návrat do práce

„Souvisí to s možností očkování proti covidu, který mohl vést k určitému odkladu plánování těhotenství. Dalším faktorem byl návrat do zaměstnání, kdy se lidé začali zabývat jinými povinnostmi,“ uvedla demografka. Podle ní se propad porodnosti v roce 2022 týká i dalších evropských zemí jako je Německo nebo Švédsko.

Počet lidí v ČR se zvýšil jen díky migraci

Počet obyvatel Česka se loni zvýšil zhruba o 16 700 na 10,533 milionu lidí. Vliv na to měla ale jen migrace, protože v zemi se loni po 18 letech narodilo méně než 100 tisíc dětí. Aby česká populace přirozeně rostla, musela by se porodnost dostat přes hodnotu 2. To je ideál, na který ale nyní nedosahuje žádná vyspělá evropská země.

Partneři odkládají rodičovství kvůli kariéře

„Souvisí to s demokratizací společnosti, s rozvojem individualizace, v podstatě to znamená hodnotovou proměnu ve společnosti, kdy vyšší vzdělanost, rostoucí vzdělanost mladých lidí vede k tomu, že nejdřív touží po pracovním uplatnění, odkládají zakládání rodiny, a to samo o sobě nese právě sníženou plodnost, protože se jim často nepodaří naplnit reprodukční plány pak ve vyšším věku,“ vysvětlila Jiřina Kocourková.

Nastartují mileniálové nové změny?

Ženy v tuzemsku ještě před pár lety první děti rodily ve věku 28 až 29 let, což se z hlediska evropských poměrů jevilo jako optimální. „Situaci, která teď nastala, vidíme jako riziko dalšího odkladu. Část mileniálů, kteří ještě nezačali zakládat rodiny, bude vystavena novým podmínkám a pravděpodobně to budou oni, kdo zase nastartují nové změny,“ míní odbornice.

Propad porodnosti bude podle demografů pokračovat

Demografové se podle ní obávají, že propad porodnosti bude pokračovat, protože nepříznivé podmínky dál posilují ekonomickými problémy a bezpečnostními riziky. „Efekt roku 2022, kdy jsme byli vystaveni začátku války na Ukrajině a s tím souvisejícímu dalšímu prohlubování inflace, se projeví v počtech narozených letos. Reálně hrozí další propad, a to už je potřeba brát vážně. V té souvislosti by bylo, řekla bych, velmi nepříznivým signálem, kdyby se jakýmkoliv způsobem omezovaly podmínky rodin, ať už omezování rodičovského příspěvku a dalšího nastavení,“ řekla Kocourková. Je jasné, že stát potřebuje šetřit, když má rekordní deficit. Podle expertky to ale nemá být na úkor rodin. „Tento krok vnímám jako velice rizikový směrem budoucna,“ dodala.