Dnes dopoledne zasedali jihomoravští zastupitelé. Jejich hlavním bodem jednání bylo odsouhlasení polohy brněnského nádraží. Nakonec, téměř většinově, podpořili stavbu brněnského vlakového nádraží v odsunuté poloze u řeky. Je podle nich výhodnější, dá se stavět dřív než v centru a ještě za peníze z Evropské unie. Celá stavba pak má trvat šest let a může přijít až na 45 miliard korun. Podle studie proveditelnosti, kterou nechala zpracovat Správa železniční dopravní cesty, by se mohlo u řeky začít stavět v roce 2020. V případě druhé varianty „pod Petrovem“, by to bylo nejdříve v roce 2026, město Brno totiž nemá pro tuto variantu schválený územní plán.
Pro odsun hlasovalo 53 zastupitelů, jeden byl proti a tři zastupitelé se zdrželi. Proti byla zastupitelka kraje i Brna za Zelené Jana Drápalová, zdrželi se Jiří Hlavenka a Ivo Vašíček (oba SZ) a hejtmanův náměstek Jan Vitula (TOP 09). Přítomný nebyl primátor Brna Petr Vokřál (ANO), který se nechtěl doposud k poloze nádraží nijak vyjadřovat. Dnes odpoledne ale ČTK řekl, že podpoří stavbu hlavního vlakového nádraží v odsunuté poloze u řeky. Dále dodal, že chce, aby se stavělo co nejdříve a s přispěním peněz z Evropské unie. Jeho vyjádření se shoduje s rozhodnutím jihomoravských zastupitelů, kteří dnes podpořili odsun nádraží.
Obdobně na náš dotaz reagoval i 1. náměstek primátora města Brna, Petr Hladík (KDU-ČSL) „ Podporujeme variantu Ac, tedy variantu „Řeka“, se zapojením břeclavské trati do diametru a vybudování související investice diametru, tedy metra,“ vysvětlil náměstek Hladík. Jeho názor zastávají i ostatní straničtí kolegové. "Pokud Brno nezačne okamžitě nádraží stavět, mohlo by zmizet z železniční mapy. Následky by byly nevratné," doplnil Antonín Teasařík (KDU-ČSL), opoziční krajský zastupitel.
Magistrát města Brna se k variantám nádraží nechtěl ještě v minulém týdnu vyjadřovat vůbec. Dle slov tiskového mluvčí, chtěli radní počkat na výsledky veřejného mínění na vzorku asi tisíce lidí žijících v Brně. Přitom jim městský architekt Michal Sedláček doporučoval variantu u řeky. „Nádraží na stávajícím místě je už dvacet let na hranici kapacity, nestačí pro vlaky ani cestující, jeho plocha není nafukovací. Jestli chceme, aby se Brno rozvíjelo, aby nestagnovalo, tak musíme postavit nové nádraží u řeky. Postavíme ho o deset let dříve, levněji a s nejmenšími dopady na život města během stavby,“ řekl k celé situaci minulý týden městský architekt Michal Sedláček.
Častým argumentem proti nádraží u řeky je, že pro lidi bude dál. „Někomu nádraží u řeky cestovní dobu zkrátí, někomu prodlouží. Vypočítali jsme, že na každého Brňana se cesty po Brně prodlouží v průměru o jednu minutu týdně,“ říká dopravní specialista Kanceláře architekta města Martin Všetečka.
Nové nádraží u řeky podle něj naopak zrychlí cestování veřejnou hromadnou dopravou. „Úspora cestovní doby je ve variantě Petrov o 20 % větší, ovšem varianta Řeka může být v provozu o 10 let dříve a způsobí méně výluk – tento náskok dožene varianta Petrov nejdříve po roce 2085,“ doplňil Všetečka. Městský architekt ještě doplnil, že plánuje se svým stanoviskem seznámit brněnskou veřejnost. V únoru a březnu uspořádá celkem osm diskusních setkání pro obyvatele městských částí.
