Migrace ano či ne, otázka, kterou si lidé za poslední roky kladou stále častěji, česká veřejnost ji vnímá především jako nevítanou nutnost. Český trh přitom stále přitahuje další a další pracovníky, zejména z Ukrajiny. Jejich přítomnost je ale spíše tolerována než vítána a migrační politika státu je založena na předpokladu, že migranti odejdou poté, co poptávka po jejich pracovní síle skončí. Stát tak jejich usazení v České republice a další integraci prakticky nepodporuje. Tyto závěry vyplynuly z výzkumu odborníků Mendelovy univerzity v Brně a Metropolitní univerzity Praha, o kterém informoval mluvčí brněnské univerzity Filip Vrána.

Migraci má naše veřejnost spojenou s pojmem „hrozba“ a podle respondentů výzkumu, ji političtí představitelé i zástupci relevantních institucí veřejné správy spojují různými bezpečnostními riziky a akcentují ekonomické problémy.

„Výhody migrace, zejména pro českou ekonomiku a další sféry života jsou zcela upozaděny, stejně tak jako přijetí migrace jako běžné součásti globalizovaného světa a jejich demografických aspektů," uvedl za Mendelovu univerzitu Robert Stojanov, který se na migraci specializuje.

Přestože počet migrantů a migrantek přicházejících do České republiky za prací, studiem nebo za svými rodinnými příslušníky na krátkodobý či dlouhodobý pobyt od 90. let stále narůstá, převažující přístup státu k migraci byl podstatně ovlivněn bezpečnostními obavami.

„Podle některých respondentů je migrace v České republice silně vnímána prostřednictvím národní perspektivy, která se projevuje například v odmítnutí přijmout kvóty EU pro přesídlení uprchlíků,“ popsal Vrána.

Politický anti-migrační diskurz, který se prosadil během migrační krize v roce 2015, šel přitom ve skutečnosti ruku v ruce s přijímáním velkého počtu migrantů v průmyslových odvětvích, která to vyžadovala. „Vznikl tak zásadní rozpor mezi převládajícím negativním politickým diskurzem o migraci a skutečnými politikami umožňujícími rozsáhlou imigraci za prací, poukazující na de facto uznání migrace jako potřeby české ekonomiky," uvádí zpráva, na níž se kromě Roberta Stojanova podíleli Radka Klvaňová a Aneta Seidlová z Mendelovy univerzity v Brně a Oldřich Bureš z Metropolitní univerzity Praha.

Údaje poskytnuté Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR ukazují, že podíl krátkodobé pracovní migrace v posledních letech bezprecedentně roste. V roce 2019 bylo platných 49.343 krátkodobých pracovních povolení, v roce 2016 oproti tomu jen 3283. Stát by měl podle vědců usilovat o změnu veřejného diskurzu o migraci a namísto převládajícího důrazu na bezpečnostní rizika veřejně komunikovat též ekonomické, demografické a kulturní přínosy migrace