Většina českých a slovenských středoškoláků určitě nebo spíše plánuje pokračovat ve studiu například na vysoké škole. Nejčastěji se k dalšímu studiu chystají v ČR i na Slovenku žáci gymnázií. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median ve spolupráci se společností Scio, která o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Další studium podle průzkumu plánuje 89 procent českých a 86 procent slovenských středoškoláků.

Vysokoškolské vzdělání mělo podle dat OECD za rok 2023 v Česku 27 procent lidí ve věku 25 až 64 let, průměr zemí OECD byl 41 procent. V Česku je podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) málo vysokoškolsky vzdělaných lidí, rozdíly jsou i regionální. Například v Praze je podle něj vysokoškolsky vzdělaných více než 50 procent lidí od 25 do 34 let, v Karlovarském kraji je to asi 14,5 procenta.

Za nejčastější důvod, proč nepokračovat ve studiu, uvedli čeští i slovenští středoškoláci, že „už mají školy dost, chtějí do práce“ a nebo „nejsou studijní typy“

Méně se podle společnosti Scio objevovaly v odpovědích finanční důvody, náročnost studia či dojíždění. Mezi českými respondenty uvedla jako jeden z důvodů to, že je studium příliš náročné, zhruba třetina žen a pětina mužů. Mezi slovenskými respondenty se jednalo o 18 procent můžu a 16 procent žen.

Průzkumu se zúčastnilo 1990 studentů čtvrtých ročníků středních škol v ČR a 605 středoškoláků na Slovensku

Čeští středoškoláci nejčastěji vybírají školy podle toho, aby po studiu našli dobré uplatnění a připravili se na budoucí kariéru, vyplývá z průzkumu. Jde o rozhodující kritérium pro 86 procent oslovených. Zájem o obor je rozhodující pro 85 procent.

„Mezi respondenty s oběma vysokoškolsky vzdělanými rodiči jich 93 procent uvedlo jako důležité kritérium zájem o obor a jen 35 procent dostupnost školy,“ řekla analytička společnosti Scio Lenka Fiřtová.

Čeští žáci projevili nejčastěji zájem o ekonomii, management, mezinárodní vztahy, následovaly humanitní a společenské vědy, jazyky a přírodní vědy

Relativně malý zájem mají podle průzkumu o technické obory, o které se zajímá asi čtvrtina. Na nižší zájem středoškoláků v ČR o technicky zaměřené obory upozorňují odborníci dlouhodobě.

Z respondentů, kteří zvažují humanitní studium, zajímá 66 procent psychologie. Častěji se jednalo o ženy. Mezi přírodními vědami je největší zájem o obory biologie či antropologie, které lákají 61 procent žáků zvažujících přírodovědné zaměření. Muži projevovali častěji než ženy zájem o matematiku a fyziku. Mezi technickými obory jsou nejžádanější elektrotechnika či IT, které zajímají 43 procent středoškoláků zvažujících technické zaměření.

České studenty nejčastěji láká Masarykova univerzita v Brně, jedná se o 36 procent dotázaných, u Univerzity Palackého v Olomouci a Univerzity Karlovy se jedná shodně o 28 procent

Studium na těchto univerzitách zvažují častěji ženy než muži. Muži častěji než ženy uvažují o studiu na Vysokém učení technickém v Brně nebo Českém vysokém učení technickém v Praze.

Mezi českými žáky, kteří plánují vysokoškolské studium, uvedlo 84 procent respondentů, že chtějí studovat v ČR, na Slovensko chce 0,1 procenta. V případě slovenských středoškoláků chce ve studiu na Slovensku pokračovat 43 procent dotázaných, 40 procent chce určitě nebo spíše studovat v Česku. Z dalších zahraničních destinací zvažují čeští i slovenští žáci častěji studium v zemích Evropské unie než v Británii či USA.