Adaptace na život v tuzemsku je komplikovaná i u vysokoškolsky vzdělaných Ukrajinek. Téměř polovina z nich totiž hodnotí svůj zdravotní stav jako špatný. Souvisí to s počtem nemocí a depresivních symptomů, sociálním kapitálem a ekonomickými faktory. Vyplývá to z rozsáhlé studie Národního institutu SYRI v Brně. Výzkumnice pracovaly se vzorkem žen v produktivním věku, výsledná data vycházela z odpovědí 919 ukrajinských uprchlic. Výsledky výzkumu publikovaly vědkyně z institutu v časopise BMC Women’s Health, uvedl v tiskové zprávě mluvčí SYRI Filip Vrána.

Základním faktorem je sociální kapitál a ekonomické podmínky

„Kromě počtu nemocí a depresivních symptomů se ukázalo, že základním faktorem, jak ukrajinské ženy vnímají svoje zdraví, jsou sociální kapitál a ekonomické faktory. Ženy s vyšším počtem onemocnění a ty, které vykazují závažně depresivní příznaky, ženy žijící samy v domácnosti a mající potíže s hledáním pomoci u druhých a ty, které trpí materiální deprivací, vykazují zvýšené riziko horšího subjektivně vnímaného zdraví,“ uvedla Ivana Kulhánová ze SYRI a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Váleční uprchlíci představují zvláštní skupinu zranitelných jedinců

Odhaduje se, že do půlky loňského července pobývalo v Česku přibližně 350 tisíc uprchlíků z válkou sužované Ukrajiny. „Česko má přitom s pomocí válečným uprchlíkům na svém území minimální zkušenosti. Váleční uprchlíci představují zvláštní skupinu zranitelných jedinců, kteří při odchodu často postrádali finanční prostředky, byli fyzicky i psychicky zasaženi následky války, včetně úmrtí rodinných příslušníků, ztráty bydlení, majetku nebo sociální sítě,“ řekla vědkyně.

Průměrný věk Ukrajinek byl 38 let

Průměrný věk ukrajinských uprchlic, které odpověděly na dotazníky, byl 38 let. Ze tří čtvrtin šlo o ženy s dětmi v domácnosti. „Pouze 17 procent z nich mělo pokročilou znalost češtiny. Více než polovina žen (58 procent) v Česku ani na Ukrajině neměla práci a 70 procent jich trpí závažnou materiální deprivací. Pokud jde o nemoci a faktory zdravotní péče, přibližně 38 procent ukrajinských žen neuvedlo žádné překážky v přístupu ke zdravotní péči a zhruba pětina z nich opustila vlast bez jakékoli nemoci,“ vypočítal mluvčí.

Pětina žen hlásila těžké deprese

„Pokud jde o depresi, asi 26 procent žen nehlásilo žádné depresivní příznaky, na rozdíl od 21 procent žen, které hlásily těžké depresivní příznaky. Pokud jde o životní styl, vysoce vzdělané ukrajinské uprchlice vykazovaly relativně zdravý životní styl, asi 73 procent z nich byly nekuřačky, 19 procent nepilo alkohol a pouze 9 procent bylo obézních,“ doplnila Kulhánová.

Řada problémů by měla být řešena podle migračních politik

Podle ní by řada uvedených problémů měla být řešena podle migračních politik. „Selhání trhu práce, nezaměstnanost a nejistota zaměstnání jsou často vnímány jako zdravotní rizika, protože vedou ke zvýšenému stresu. Lidé pak subjektivně vnímají svůj zdravotní stav jako zhoršený a mají vyšší nemocnost,“ dodala výzkumnice.