V boji s houbovými chorobami může rostlinám pomoci plazmou aktivovaná voda. Při svém výzkumu to zjistila studentka Simona Rodopská z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Takzvaná caviplazmová voda podle ní nejen účinně ničí původce chorob, ale navíc podporuje přirozenou obranyschopnost rostlin. S výzkumem, kterému se věnovala v bakalářské práci, teď získala i první cenu v meziuniverzitní studentské soutěži, uvedla v tiskové zprávě mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.
Speciální voda se používá i k dezinfekci operačních nástrojů
K výzkumu účinků caviplazmové vody přivedla Simonu Rodopskou známost s manželi Maršálkovými z oddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie Botanického ústavu AV ČR. Právě Blahoslav Maršálek je spoluautorem patentu na přístroj, který speciální vodu vyrábí. „Tato voda se dá využít v čistírnách odpadních vod, používá se ale také k dezinfekci operačních nástrojů. Právě aplikace v zemědělství je teď nové téma,“ popsala Rodopská.
Hledají účinné a šetrné metody péče o rostliny
Na Mendelově univerzitě se při studiu podrobně seznámila s problematikou pesticidů. „Jedním z klíčových úkolů současného zemědělství je hledání nových, účinných a zároveň šetrných metod péče o plodiny. Plazmou aktivovaná voda může být jeden ze způsobů, jak tyto výzvy překonat,“ vysvětlila studentka.
Proces vede k obohacení vody o reaktivní formy kyslíku a dusíku
Caviplazmová voda se vyrábí v prostředí nízkotlaké páry, kde vznikne elektrický výboj doplněný UV zářením. Proces vede k obohacení vody o reaktivní formy kyslíku a dusíku. „Tyto částice následně vytvářejí stabilní produkty, jako jsou peroxid vodíku, dusičnany, dusitany či ozón,“ řekla Rodopská. Takto obohacená voda má následně i fungicidní účinky. „Buď likviduje patogeny na povrchu rostlin nebo působí zevnitř rostlin, čímž stimuluje jejich přirozené obranyschopné mechanismy,“ dodala Rodopská.
Výzkum dělala na salátu setém
Rostlinu záměrně infikovala patogenem Botrytis cinerea, který je původcem plísně šedé. „Výsledky prokázaly, že použití obohacené vody může zlepšit průběh fotosyntézy a omezit poškození rostlin způsobené patogenem,“ popsala výsledek zkoumání. Kombinace obohacené vody s poloviční dávkou fungicidu navíc podle výsledků dosahuje plného fungicidního účinku. „To dokládá schopnost caviplazmové vody snižovat potřebu syntetických přípravků a zároveň zachovat jejich efektivitu,“ doplnila studentka.
Obohacená voda sníží používání chemikálií a neobsahuje toxické látky
Plazmou aktivovaná voda by mohla do budoucna přinést v ošetřování rostlin několik ekologických výhod. „Nejenže může snížit používání chemických látek, ale navíc neobsahuje toxická rezidua. Reaktivní sloučeniny v obohacené vodě se totiž během času přirozeně rozkládají na neškodné produkty, jako je voda, kyslík a dusík. Tím nevzniká riziko hromadění škodlivých látek v půdě, vodních zdrojích nebo potravním řetězci,“ dodala Pospíchalová.
