Estetika bez jakýchkoli ozdob, nová koncepce uspořádání prostoru nebo břitké eseje učinily z brněnského rodáka Adolfa Loose (1870–1933) jednu z nejvýznamnějších osobností světové architektury 20. století.
150 let od jeho narození připomene slavného architekta letošní největší výstava Muzea města Brna na hradě Špilberku, nazvaná „EVROPAN ADOLF LOOS. NEJEN BRNĚNSKÉ STOPY“. Otevře se ve čtvrtek a potrvá až do konce roku. Výstava je první velkou akcí celorepublikového projektu Rok Adolfa Loose 2020, který vyhlásil Národní památkový ústav a Muzeum hlavního města Prahy. Loosovo rodné Brno se do programu zapojuje právě výstavou Muzea města Brna. O výstavě informoval zpravodajský portál BRŇAN mluvčí muzea Michal Kalábek
Loosovo pokrokové dílo ovlivnilo další generace architektů, Adolf Loos proto bývá považován za jednoho z průkopníků moderní architektury. Proslul po celém světě estetikou staveb oproštěnou od jakýchkoli ozdob, novou odvážnou koncepcí uspořádání prostoru – tzv. Raumplanem, ale i břitkými esejemi. Jeho nejslavnější stavby stojí ve Vídni, Paříži, Praze či Plzni; brněnská výstava se však zaměřuje výhradně na Loosovo působení v rodném městě Brně a na Moravě. „Návštěvníci se zde seznámí s Loosovými realizacemi i neprovedenými návrhy pro Brno, jako je zámeček Viktora Bauera v areálu dnešního výstaviště, první Loosova práce v Brně – Heroldův dům, či nerealizovaný projekt brněnského ‚domu na střeše‘ pro Heinricha Jordana,“ vyjmenovává kurátor výstavy Jindřich Chatrný, vedoucí Oddělení dějin architektury Muzea města Brna.
Zmíněný Viktor Bauer byl ředitelem cukerní rafinerie v Hrušovanech u Brna, kde pro něj Loos navrhl vilu, považovanou za vůbec první dům s plochou střechou na našem území. „Sledujeme také Loosovy teoretické a společenské stopy v rodném městě – spolupráci s brněnskou redakcí časopisu Bytová kultura, vedenou architektem a designérem Janem Vaňkem a teoretikem Bohumilem Markalousem, i Loosovy kontakty s brněnskou architektonickou scénou 20. let minulého století, např. s Ernstem Wiesnerem či Janem Víškem,“ říká Chatrný. Kurátoři připomínají i dílo Loosových žáků Karla Hofmanna, Felixe Augenfelda a Paula Engelmanna, kteří buď navrhli, nebo i realizovali stavby pro Brno a Olomouc.
Expozice na Špilberku přibližuje také méně známou osobnost a dílo otce slavného architekta, Adolfa Loose staršího, brněnského sochaře a kameníka. „Patřil k významným reprezentantům brněnské měšťanské kultury 60. a 70. let 19. století. Dětství v otcově kamenosochařské dílně, jeho práce a cit pro materiál patřily nepochybně k zásadním impulzům pro Loosovo tvůrčí směřování,“ vysvětluje kurátorka výstavy Dagmar Černoušková z Oddělení dějin architektury Muzea města Brna. Návštěvníci do výstavy vejdou přes maketu interiéru slavného Loosova sálu v Bauerově zámečku. Prohlédnou řadu originálních artefaktů a archiválií, které nebyly doposud ještě nikdy vystaveny – např. fotografie, plány či kusy nábytku. Přečtou si také několik Loosových citátů. Ve výstavě nechybí ani modely vybraných staveb, audiovizuální dokumenty nebo vizualizace Loosova památníku, který ještě letos vznikne na Kounicově ulici. Všechny texty v expozici jsou navíc v českém i anglickém jazyce.
Adolf Loos se narodil 10. prosince 1870 v Brně, na dnešní Kounicově ulici v místě hotelu Continental. Studoval na gymnáziích v Brně, Jihlavě a Melku a na průmyslovkách v Liberci a v Brně, kde v roce 1889 maturoval. Studium architektury na technice v Drážďanech nedokončil. Pobýval ve Spojených státech, kde obdivoval moderní a praktický způsob života. Loos se usadil ve Vídni, kde počátkem 20. století patřil k nejzajímavějším osobnostem tamní společnosti umělců a intelektuálů. Po rozpadu monarchie si zvolil československé občanství. Zemřel 23. srpna 1933 v sanatoriu v Kalksburgu na předměstí Vídně.
