Stát ročně přichází na daních o zhruba deset miliard kvůli tomu, že ženy s malými dětmi nemohou pracovat tak, jak by si samy představovaly. Trh práce totiž zatím není dostatečně flexibilní, jak to ženy na mateřské potřebují. Většímu zapojení matek také brání nedostatek dostupné péče o děti a sociální normy, uvedla Klára Kalíšková z Národního institutu SYRI v Brně, která se touto otázkou dlouhodobě zabývá.

Chtěly by pracovat víc hodin než ve skutečnosti

Pouze 7 procent žen, které jsou doma s dětmi do 4 let, zájem pracovat nemá. Celkem 22 procent chce mít brigádu nebo pracovat projektově, plná pětina by přivítala pětinový úvazek, 38 procent poloviční a 13 procent žen s malými dětmi chce pracovat na plný úvazek. „Souhrnně platí, že většina českých matek s dětmi do 4 let by chtěla pracovat více hodin, než skutečně pracuje,“ řekla Kalíšková. Brání tomu podle ní několik faktorů. „Náhradní péče o děti není příliš dostupná, na trhu také není dostatek flexibilních možností pracovního zapojení,“ dodala vědkyně, která působí i v CERGE-EI a na FIS VŠE.

Zapojení nepracujících žen s dětmi by státu ročně přineslo přes 9 miliard korun

Vědkyně zároveň vyčíslila potenciální zvýšení příjmů veřejných rozpočtů v případě, že by matky začaly pracovat podle svých preferencí. V České republice je v současné době asi 210 tisíc matek bez práce, jejichž průměrný preferovaný úvazek je 12 hodin týdně. To při průměrné hodinové mzdě 215 korun znamená 11 tisíc korun měsíčně. „Zapojení nepracujících žen na trhu práce podle jejich preferencí by přineslo asi 9,108 miliard korun ročně na dani z příjmu a odvodech na sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců a zaměstnavatelů,“ upozornila Kalíšková.

Navýšení stávajících úvazků by znamenalo asi 1,2 miliardy korun každý rok

Dalších 150 tisíc matek s malými dětmi pracuje průměrně 17 hodin týdně. Jejich preferovaný úvazek je však o zhruba čtyři hodiny týdně vyšší. V tomto případě by zvýšení odpracovaných hodin podle jejich preferencí přineslo asi 1,231 miliardy ročně na dani z příjmu a odvodech na sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců a zaměstnavatelů. „Celkově by tedy přechod do situace, kdy matky dětí do 4 let pracují na svůj preferovaný úvazek, přinesl do veřejných rozpočtů asi 10 miliard korun ročně,“ dodala výzkumnice, která se v minulosti zabývala mimo jiné nedostatkem kapacit v českých mateřských školách.

Vyšší zaměstnanost matek předškolních dětí by pomohla narovnat deficity penzijního systému

Také to je jeden z důvodů, proč mají české matky v období mateřství jeden z největších propadů v míře zaměstnanosti. Přitom vyšší zaměstnanost především matek předškolních dětí by pomohla narovnat deficity penzijního systému nebo snížit vysoké genderové rozdíly na trhu práce. Nedostatek volných míst v mateřských školách vede také podle Kalíškové ke ztrátám ve státním rozpočtu, ročně jde o více než miliardu korun.