Nejen sběr vzorků a další výzkumné aktivity, ale také opravu střechy měli letos na programu účastníci expedice na stanici Masarykovy univerzity v Antarktidě. Do Brna se vrátili v úterý. V Antarktidě strávili pět týdnů. Naplno mohli kvůli počasí pracovat asi tři týdny, stihli však vše, co si předsevzali. Na základě záznamů v přístrojích i vlastního pozorování zjistili, že minulý rok byl na ostrově Jamese Rosse mimořádně teplý, ale také suchý. „Znamená to, že se s klimatem, minimálně v této oblasti, něco významného děje,“ řekl vedoucí výpravy Filip Hrbáček.
Pokrývač to stihl ještě před sněžením
Kvůli opravě střechy výzkumníci vzali s sebou pokrývače a horolezce Dimitrise Georgiadise. Práci stihl těsně před tím, než napadl sníh. „Dokončoval jsem poslední detaily dopoledne, večer už sněžilo,“ řekl Georgiadis. Na střeše, kterou pokrýval novou vrstvou PVC fólie, se potýkal s poryvy větru. Doufá, že střecha nyní vydrží odolávat extrémním podmínkám další dvě dekády.
Zůstal tam jen ukrajinský vědec
Výprava měla letos 23 členů. Část působila na stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse, druhá na technicko-logistické základně na ostrově Nelson. V Antarktidě zůstává jen ukrajinský vědec Anton Puhovkin, jenž bude pokračovat v práci na své domovské stanici.
Po vypuknutí války se neměl kam vrátit
„Ukrajinská stanice je na rozdíl od naší české určena k celoročnímu pobytu, a proto tam náš ukrajinský kolega může pokračovat ve sběrech vzorků a ekologických dat z lišejníků,“ uvedl Daniel Nývlt, vedoucí Českého antarktického výzkumného programu. Puhovkin získal práci na brněnské přírodovědecké fakultě loni díky programu na podporu ukrajinských učitelů a vědců postižených válkou. Po ruské invazi na Ukrajinu se neměl z Antarktidy kam vrátit.
Sledují klima a stav ledovců
Brněnští vědci v Antarktidě dlouhodobě monitorují klima a sledují stav ledovců, dlouhodobě zmrzlé půdy i odledněného území umožňujícího růst nižších rostlin. Jeden ze členů výpravy sbíral vzorky, ve kterých budou nyní odborníci hledat mikroplasty. „Trochu se obáváme, že výskyt mikroplastů bude i v naší oblasti, což je samozřejmě zajímavé, ale rozhodně to není něco, co chceme v těch výsledcích mít,“ řekl Hrbáček.
Nejteplejší rok za dobu měření
Vedoucí výpravy zdůraznil, že uplynulý rok byl nejteplejší za dobu měření na stanici. Projevilo se to na ledovcích, rozmrzající půdě i stavu rostlin či mechových polštářů. Vyšší teplota není pro život v Antarktidě žádným požehnáním. „Kromě toho, že rok byl extrémně teplý, zdá se, že byl také extrémně suchý. Spousta ploch, kde jsme byli zvyklí, že se to tam zazelená, byla pokrytá vrstvou zaschlé bioty, která neměla dostatek vláhy,“ uvedl člen výpravy Peter Váczi. Jeho kolega Zdeněk Stachoň potvrdil „obrovskou dynamiku“ v úbytku ledu.
