Řešení Železničního uzlu Brno ve variantě A – tedy „Řeka“ – taková je preference, kterou Rada Jihomoravského kraj doporučuje krajskému zastupitelstvu ke schválení. Jihomoravský kraj tedy preferuje odsun brněnského nádraží do míst dnešního nákladového dolního nádraží. Upřednostněny jsou přitom její varianty řešení Aa a Ac, které využívají trasy severojižního kolejového diametru pro chrlickou trať. Usnensení dnes novinářům potvrdili na tiskové konferenci náměstci hejtmana Roman Hanák (ČSSD) a Martin Maleček (Starostové pro jižní Moravu).

Aby nebyl zablokován další rozvoj ŽUB v případě, že by nezávisle na Jihomoravském kraji byla finálně vybrána varianta B, doporučuje se krajskému zastupitelstvu jako neakceptovatelné označit pouze řešení Bf. Na ponechání stávající polohy nádraží kraj pohlíží jako na řešení zcela nepřípustné. Investorem stavby nového nádraží a přestavby brněnského železničního uzlu za více než 40 miliard bude stát, kraj má tedy pouze poradní hlas. Stejně je na tom město Brno, které se dosud nevyjádřilo a chystá se tak učinit do měsíce.

„Svoji váhu při rozhodování měly především tři okruhy – časové hledisko, dále skutečnost, zda při realizaci bude dotčena současná železniční síť a také financování.  V ideálním případě výběru varianty A by se mohlo začít stavět co nejdříve a nový železniční uzel by mohl být hotový za sedm let.  Naopak varianta Petrov není fixována v územním plánu města Brna a její realizovatelnost je možná, jak uvádí ředitel KAM, za osm až patnáct let. Při výstavbě pod Petrovem bychom navíc byli zhruba šest let v nějakém provizoriu, kdy by většina regionálních tratí a spojů končila na okrajových nádražích v Brně, což potvrzuje vyjádření zástupců Kordis JMK. Pokud jde o financování, mnohokrát bylo zmiňováno, že po roce 2023 je velice diskutabilní, zda budou nějaké finanční prostředky z Evropské unie. Navíc možné napojení města Brna na vysokorychlostní tratě by při variantě B bylo ekonomicky velmi problematické. Stanovisko rady vychází ze závěrů studie proveditelnosti i prezentací, kterých se zúčastnili členové zastupitelstva i obcí jižní Moravy. Starostové všech obcí a měst v kraji byli zváni, mohli se vyjádřit i písemně. Prezentace studie proveditelnosti se zúčastnili zástupci 14 obcí, písemné stanovisko zaslalo pouze 5 obcí. Je to pro nás jasný signál, že se k této věci má vyjádřit zastupitelstvo JMK. Koneckonců takto to řeklo i mnoho občanů kraje, kteří se na jednotlivé zastupitele obraceli s tím, že chtějí v dohledné době nové nádraží, přičemž je jim jedno, jestli bude umístěno v jedné či druhé variantě,“ uvedl náměstek Maleček.

ŽUB je součástí sítě CORNETWORK, kterou by měly státy dokončit do konce r. 2030 a zároveň v nástroji CEF je ŽUB uveden jako předdefinovaný projekt. Po stanovisku kraje budou následovat stanoviska města Brna, SŽDC, JASPERS a Ministerstva dopravy.Finální zprávu vypracuje Správa železniční dopravní cesty pro vládu, která by měla o definitivní poloze nového nádraží v průběhu letošního roku.

„Předpokládám a budu podporovat, aby Ministerstvo dopravy, potažmo stát, rozhodl v tomto roce a my jsme se společně s Brnem soustředili už na vlastní přípravu a realizaci. Jednou se přece musí říct, že i rozhodnutí je demokratický atribut, nejen desítky let diskuzí, které předcházely tomuto rozhodnutí,“ zdůraznil v této souvislosti náměstek hejtmana Roman Hanák.

Podrobné informace o jednotlivých variantách ŽUB Brno jsou k dispozici zde:     https://europointbrno.cz/nadrazi-u-reky/

Zastupitelstvo bude toto téma projednávat na svém zasedání 15. ledna 2018.