Ústavní soud (ÚS) se dnes snažil zjistit, jaká je praxe pozměňovacích návrhů v Poslanecké sněmovně. Soudci politikům kladli desítky dotazů, ptali se na přílepky, tedy návrhy přičleněné k obsahově nesouvisejícím normám. Veřejné jednání soud svolal kvůli takzvanému lex Babiš II, tedy zpřísněnému zákonu o střetu zájmů. Zákon znemožnil, aby vybraní veřejní funkcionáři byli zároveň skutečnými majiteli médií. Poslanci ANO se domnívají, že novela byla přijata protiústavním způsobem.

Soud musí posoudit, zda je přílepek protiústavní

„Debata není o tom, zda to je, anebo není přílepek. Je to přílepek. Soud ale musí posoudit, zda je to protiústavní,“ řekl jako první svědek bývalý předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO). Proti praxi nesouvisejících přílepků se ÚS vyslovil už v roce 2007. Z dnešních odpovědí politiků na otázky soudců však bylo zřejmé, že se neshodují v hodnocení, co lze za přílepek považovat.

Pozměňovací návrh tehdy předložil Pirát Michálek

Proceduru schvalování lex Babiš II hájil předkladatel sporného pozměňovacího návrhu Jakub Michálek (Piráti). Předložil jej prý na poslední chvíli, aby dosáhl „momentu překvapení“ a omezil prostor pro „obstrukční peklo“.

Soudci se ptali politiků na vnímání parlamentní kultury

Soudci se ptali politiků také na vnímání parlamentní kultury, dodržování jednacího řádu, postupy koalice i opozice v legislativním procesu. Vondráček připustil, že v tomto volebním období jsou vztahy mezi opozicí a koalicí ve Sněmovně vyhrocené. „Dějí se tam věci,“ řekl Vondráček. Někdy se podle něj nedodržuje jednací řád Sněmovny, vznikají nové zvyklosti, ale neexistuje společná vůle ke změně jednacího řádu.

Všechno, co ve Sněmovně uděláte, se vám vrátí, řekl Vondráček

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) upozornil, že kritizované postupy mají kořeny už v minulých volebních obdobích, kdy současné vládní strany byly v opozici, zatímco ANO vládlo. „Všechno, co ve Sněmovně uděláte, se vám vrátí,“ připustil Vondráček. „Máme se vůbec ještě čeho přidržet při posuzování standardu fungování Poslanecké sněmovny a toho, co je vlastně normální?“ ptala se Vondráčka místopředsedkyně ÚS Kateřina Ronovská. „Jestli tomu někdo může pomoct, tak je to ÚS. Poslanci si s tím neporadí,“ uvedl Vondráček.

Michálek byl podle Válkové spokojený

Poslankyně ANO Helena Válková vypovídala o tom, jak Michálek těsně před koncem druhého čtení jiné normy předložil pozměňovací návrh, pozdější lex Babiš II. „Přiběhl tam pan poslanec Michálek, načetl svůj pozměňovací návrh a skončilo druhé čtení. Byla jsem velmi překvapená. Bylo vyloučeno, aby na to kdokoliv reagoval. Poslanec Michálek byl spokojený, podle toho, jak se tvářil,“ uvedla Válková.

Novelu schválili ve třetím čtení

Michálek uvedl, že o zpřísnění zákona o střetu zájmů se mluvilo delší dobu, protože neplnil svůj účel, který poslanec vidí v „rozpojení koncentrace mediální, ekonomické a politické moci“. ANO prý normální projednání obstruovalo. „Byl to pro ně neuralgický bod,“ řekl Michálek. Sněmovna nakonec novelu schválila ve třetím čtení, hlasovalo se v napevno stanoveném čase. Téma mělo podle Michálka na plénu Sněmovny prostor ve více jednacích dnech, které ale byly zcela nebo částečně naplněny obstrukcemi.

Politici nemohou převádět média na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu

Zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky je kvůli novele od letoška přísnější, podobně jako pravidla pro přijímání dotací a pobídek. Politici například nemohou převádět média na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu, což dříve učinil předseda ANO Andrej Babiš s holdingem Agrofert včetně mediální skupiny Mafra poté, co byl schválen takzvaný lex Babiš I, tedy zákon omezující podnikání členů vlády. ANO tvrdí, že právní úprava byla selektivně a účelově zaměřená na Babiše.