Nový územní plán Brna nabídne možnost využití více než 100 brownfieldů a vybudování domovů až pro 170 tisíc nových obyvatel. Rozšíření města, kde nyní žije 400 tisíc lidí, nicméně podléhá také vybudování dopravní či technické infrastruktury a občanské vybavenosti. Novinářům to řekli radní Petr Bořecký (ANO) a Jan Tesárek, ředitel Kanceláře architekta města Brna (KAM), která dokument ve spolupráci s magistrátním odborem územního plánování a rozvoje zpracovala. Pokud jej schválí na svém jednání 10. prosince zastupitelé, začne zřejmě platit od února 2025.

Základní rozdělení nového plánu je na plochy stabilizované a plochy změn

Ve stabilizovaných plochách město nepředpokládá nepřiměřenou přestavbu území, a tak by měly být chráněné typicky lokality s rodinnými domy na okraji města včetně zeleně. V plochách změn město maximálně podporuje výstavbu, i tam platí požadavek na zastoupení zeleně. „Dbali jsme na životní prostředí a snažili se, aby ho nový územní plán maximálně chránil,“ řekl Bořecký.

V Brně nyní povolili až 10 tisíc nových bytů, které se ale nestaví, upozornil radní

Plochy změn umožňují navýšení počtu obyvatel o 170 tisíc. Jedná se o teoretickou kapacitu podmíněnou dalším rozvojem. „Nebude to hned. Nový plán není to, co nastartuje výstavbu. V Brně je nyní povoleno až 10 tisíc bytů, které se nestaví, problém je jinde,“ poznamenal radní.

Nový územní plán nabídne možnost využití u více než stovky brownfieldů

Nový územní plán by měl nicméně zjednodušit stavbu protipovodňových opatření či usnadnit rozvoj třeba brownfieldů, což jsou převážně staré a nevyužívané tovární areály. Podle Tesárka nabídne možnost využití u 104 brownfieldů, mezi nimi třeba v areálu Špitálka. Změny se dotknou investorů, vlastníků pozemků, ale i stálých obyvatel. Snahou je vytvářet plochy, které umožní směs využití. „Chceme, aby vzniklo území, kde lze bydlet, pracovat, je tam zeleň i místo pro odpočinek. Nechceme velké monofunkční lokality,“ uvedl Tesárek.

Pokud zastupitelé plán schválí, bude mít Brno nový dokument po 30 letech

Město o něj usiluje více než 20 let, předloni v červnu zastupitelé již hotový územní plán neschválili a nechali jej znovu přepracovat. KAM do něj zapracovala tehdejších šest pokynů. Například bylo třeba prověřit opodstatněnost a přiměřenost změn stavebních ploch na nestavební. V důsledku toho KAM proti roku 2022 vrátila do ploch stavebních asi 40 hektarů. „Umožnila to i práce s digitálním katastrem,“ dodal Tesárek.

Museli také důkladně opakovaně posoudit připomínky městských částí

V neposlední řadě bylo nutné důkladně opakovaně posoudit připomínky městských částí. „Opětovně jsme prověřili 115 nesplněných požadavků, z čehož jsme 75 zapracovali, 29 jsme zapracovali částečně a 11 nezapracovali. Snažili jsme se vyhovět, kde to šlo. Někde ale byly požadavky protichůdné. Například Brno-sever nechce silniční spojku přes Sadovou, naopak Královo Pole to preferuje. Nakonec jsme ji dali do územní rezervy,“ doplnil Bořecký.

V nekonečném procesu se ozývají noví vlastníci nebo se mění vedení radnic

Pořizovatel se musel vypořádat nejen s požadavky městských částí, ale také s tisíci připomínek a námitek lidí. Podle Bořeckého i Tesárka se jedná v podstatě o nekonečný proces, kdy se ozývají noví vlastníci nebo se mění vedení městských částí. Kdo s územním plánem nesouhlasí, může po jeho schválení zažádat o změnu, přičemž město nechá požadavek prověřit. „Počítáme s tím, že v první fázi budeme zahlceni změnami, jsme připraveni i na žaloby. Nicméně v týmu máme právníky, kteří nám potvrzují soulad se zákonem,“ sdělil radní. Tesárek dodal, že není vadou územního plánu, že se mění. Je to podle něj vlastnost plánu.