Dobrých zpráv není nikdy dost, a pokud jde zvířecí novorozeňata, je radost několikanásobná. V brněnské zoologické zahradě se tamním chovatelům podařily další dva prvoodchovy, rozmnožili dasii smaragdovou a zmiji obecnou. Zpravodajský portál Brňan o tom v tiskové zprávě informovala mluvčí zahrady Věra Müllerová.
Na jaře se v brněnské zoo poprvé narodila 2 mláďata dasie smaragdové (Lamprolepis smaragdina). Je to druh scinka, který může být zbarvený od hnědé až po sytě zelenou. Druhové jméno “smaragdina“ poukazuje na krásnou, zářivě zelenou barvu tohoto druhu. „Mláďata už překonala nejtěžší období po narození, přijímají potravu a rostou,“ uvedl kurátor chovu plazů, ryb a bezobratlých, Petr Šrámek.
Dasie smaragdové obývají tropické lesy od Filipín a Indonésie na východ až po Pacifické ostrovy
Život tráví na stromech a svá vajíčka kladou pod kůru. Samci se od samic liší jen mírně. Samci mají zvětšenou šupinu na chodidlech zadních nohou a silnější kořen ocasu. V přírodě se dožívají přibližně 4 let, v lidské péči i přes 10 let.
Poprvé se v Zoo Brno podařilo odchovat i zmije obecné (Vipera berus). Na konci června se narodilo 7 mláďat. „Aktuálně měří přibližně 15 cm a zatím jsou v zázemí. Po narození totiž špatně žerou a některá potřebují pomoci s rozkrmením,“ dodal Šrámek.
Samice zmijí se rozmnožují pouze jednou za dva roky
V nepříznivých podmínkách, například v horách, to může být i po více letech. Zmije patří mezi živorodé hady, nekladou tedy vejce. Mláďata se vyvíjejí v těle matky, jsou vyživována placentou a rodí se živá. Už od narození jsou jedovatá. Mláďata zmijí se živí zejména ještěrkami, ale nepohrdnou ani žábami.
Zmije obecná je důležitou součástí naší přírody, protože představuje významného predátora, který je schopný snížit početnost drobných hlodavců, zejména hrabošů. Patří mezi kriticky ohrožené druhy, a to zejména kvůli změnám v krajině, které jí ubírají místa vhodná pro život. Najdeme ji zejména ve vyšších lesnatých polohách. „Na člověka nikdy neútočí a většinou se odplazí dřív, než si jí stačíme všimnout. K uštknutí může dojít například tak, že člověk na hada nevědomky šlápne,“ uzavřel Šrámek.