Zatímco před 90. rokem minulého století se jedné ženě v průměru narodilo více než dvě děti, současný průměr je 1,6 dítěte. Novinářům to ve středu na zahájení třídenní konference k demografii v ČR a na Slovensku řekla předsedkyně České demografické společnosti Jitka Langhamrová. Podle ní je potřeba rodiny k většímu počtu dětí motivovat například zkrácenou pracovní dobou, pomocnými službami nebo finanční podporou.
Výrazné snížení porodnosti má několik důvodů. Podle Langhamrové měly ženy v minulosti děti ve věku 20 nebo 21 let, nyní je to nejčastěji kolem 30 let. "Po 90. roce byly změny ve společnosti a lidé se začali chovat jinak. Mají jiné možnosti, mohou cestovat, studovat a musí se také zaopatřit, aby ve společnosti uspěli. Proto odkládají narození dítěte do vyššího věku," uvedla Langhamrová.
S prvním dítětem se objeví starosti, a pokud se chtějí rodiče věnovat kariéře, může to vést k nižšímu počtu dětí. Čím dál častěji mají rodiče jedináčka, ojedinělé jsou případy, kdy mají rodiny šest a více dětí.
Snížení porodnosti pod hranici prosté reprodukce znamená, že se nerodí tolik dětí, aby se zachoval početní stav obyvatelstva. Podle Langhamrové by se mělo rodit 2,1 dítěte na jednu ženu. Tím by se v budoucnu zachovala rovnováha v tom, aby byli lidé v produktivním věku schopní postarat se jak o seniory, tak o děti. Navíc se lidé dožívají vyššího věku než v minulosti, a proto při nízké porodnosti populace stárne.
Motivovat rodiny k vyššímu počtu dětí je podle Langhamrové politický úkol. "Je potřeba pracovat na skloubení pracovního a rodinného života. Příkladem je možnost částečného úvazku nebo flexibilní pracovní doby, ale i služeb pro rodiče nebo odpočitatelné položky od daně pro někoho, kdo jim pomáhá," dodala Langhamrová.
Statistici a demografové mají v Brně třídenní konferenci, na které se zaměřují na pětadvacetileté období v České a Slovenské republice. Bude na ní stovka účastníků. Mluvit budou o nízké plodnosti, jedináčcích, o změnách, ale i o pohybu obyvatelstva.
