V tuzemsku klesá ochota rodičů nechat očkovat svoje děti. Často se tak přitom rozhodují rodiče s univerzitním vzděláním. Tento trend má i negativní projevy. Už v roce 2019 jsme například ztratili status země bez spalniček, vysvětlila Jaroslava Hasmanová Marhánková z Národního institutu SYRI v Brně a Univerzity Karlovy, která se zabývá analyzováním postojů k očkování v české společnosti.
Vrátily se spalničky
„Vakcinace pomohla řadu nemocí vymýtit, nyní se některé vrací – jako například spalničky. Proto je důležité motivaci rodičů, kteří očkování odmítají, lépe pochopit. Z našich výzkumů vyplývá jeden zajímavý jev, a to je fakt, že vyšší vzdělání je u rodičů zároveň faktorem, který může váhavost k očkování posilovat,“ uvedla Jaroslava Hasmanová Marhánková.
Váhavost motivují různé postoje
„Příkladem je různorodý vztah k biomedicínskému vědění,“ řekla vědkyně. Rodiče často argumentují zbytečností nebo dokonce škodlivostí vakcín, případně jejich malou efektivitou. Další formou váhavosti je argumentace zaměřená na vyhodnocování rizik a benefitů konkrétního očkování. „Rodiče vyhodnocují rizika a benefity pro konkrétní dítě v daný časový okamžik,“ upřesnila výzkumnice.
Očkování je součástí širší sítě důvěry
Podle ní je očkování součástí širší sítě důvěry, jako je důvěra v pediatry nebo ve fungování zdravotního systému obecně. „Nesporným faktem je skutečnost, že lidé častěji přikládají vakcínám velký význam a hodnotí je jako vysoce účinné v zemích, kde si lidé obecně více důvěřují. Situaci ovlivňují i sociální média. V zemích, kde jim lidé věří, je zároveň vyšší míra nedůvěry vůči účinnosti vakcín,“ uvedla Marhánková.
Vyhláška nařizuje povinnou vakcinaci
Z hlediska politiky státu je očkování stále zásadní a ovlivňuje řadu věcí. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ukládá povinnost podrobení se očkování všem jedincům žijícím na území ČR. Neočkované dítě mladší 5 let bez kontraindikací nesmí být přijato do předškolního zařízení.
Rodiče by měli mít prostor k diskuzi
Podle vědců k posílení důvěry v očkování pomáhá depolarizace, konkrétně vytváření prostorů, které rodičům poskytnou bezpečné místo pro diskuzi ohledně jejich obav týkajících se očkování dětí. „Doporučujeme také klást důraz na zvyšování komunikačních kompetencí zdravotnických profesionálů v jednání s pacienty a rodiči. Vzhledem k mladé generaci je nutné používat odlišné vzorce práce s informacemi a zejména sociálními médii,“ dodala výzkumnice.