Důvodem je to, že lesníci vysazují stále méně jehličnatých sazenic, zejména smrčků, a dávají přednost listnáčům, oznámil dnes ČTK mluvčí Mendelovy univerzity Filip Vrána.
Většinu prodávaných stromků získává školní lesní podnik z takzvaných prořezávek v mladých lesních porostech. "Stromky z prořezávek sice nebývají tak husté a souměrné jako z nějaké plantáže, ale kdo chce stromek z přírody nebo chce zakoupením živého stromku z lesa finančně podpořit obnovu lesů poškozených kalamitou, bude spokojen. Bohužel počet takto získaných stromků je čím dál nižší," uvedl zástupce ředitele Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Pavel Čacký.
Jak se mění druhová skladba obnovovaných lesů ve prospěch listnáčů, tak ubývá i ploch, kde se dají vybrat vhodné kusy na vánoční stromky. V současnosti jsou zdrojem vánočních stromků převážně prořezávky ploch vzniklých po větrné kalamitě Antonín v roce 2010.
Lesníci zároveň odrazují od předvánočních krádeží. "Vyříznutím stromků na místě, kde to není vhodné, se může les poškodit až natolik, že se musí plocha znovu osázet a o sazenice se bude muset opět několik let pečovat," uvedl Čacký.
Lesníci na některých místech stromky záměrně "znetvořují" odstraněním několika větví, aby je uchránili před zloději. Někdy se používá i postřik na bázi tuků, které po přenesení do tepla žluknou a stromek začne páchnout.
Školní lesní podnik prodává stromky na různých místech na Blanensku a Brněnsku, často u hájoven a lesoven. Přehled míst a termínů lidé najdou na webu www.slpkrtiny.cz.