Ve srovnání s okolními zeměmi Česko přežilo pandemickou a post-pandemickou dobu s viditelně horšími následky. Zaostávání se týká celkového hrubého domácího produktu (HDP), a to zejména jeho hlavního komponentu, spotřeby domácností. Oba ukazatele se stále nevrátily na úroveň před pandemií, přičemž setrvalý pokles spotřeby v posledních letech je poměrně unikátní záležitostí a odlišuje nás od okolních zemí. Vyplývá to z ekonomické analýzy odborníků z Národního institutu SYRI a CERGE-EI, která srovnává hlavní ekonomické ukazatele ČR, Polska, Slovenska, Rakouska a Německa.
HDP jako hlavní ukazatel
Hlavním ekonomickým ukazatelem je hrubý domácí produkt. „Celé období má dvě poměrně odlišné části: období během pandemického roku 2020, a období bezprostředně po pandemii a ani jedno z nich ale nevyznívá pro Česko příliš optimisticky,“ uvedl Marek Kapička, který v SYRI vede výzkumnou skupinu zaměřenou na Ekonomické dopady.
Zaostáváme hlavně za Polskem
Během roku 2020 sice došlo k výraznému poklesu HDP okolo 10 procent u všech sledovaných zemí, ale Česko bylo druhé nejhorší po Rakousku, které ale následně dohnalo propad silnějším růstem. Oproti tomu Česká republika už minimálně rok a půl stagnuje a je jedinou zemí, která ani na chvíli nedosáhla úrovně HDP před pandemií. „Výrazně zaostáváme zejména za Polskem, které se pohybuje na úrovni okolo 10 procent vyšší než před pandemií, ale i za Slovenskem a již zmiňovaným Rakouskem,“ upřesnil ekonom.
Ještě jsme nedosáhli dna, říká ekonom
Podle něj je za tímto poměrně nelichotivým faktem dynamika spotřeby, která byla v 1. letošním čtvrtletí 9 procent pod před-pandemickou úrovní z roku 2019. „Přitom jsme patrně stále nedosáhli dna. Dramatický je kontrast zejména se Slovenskem, kde spotřeba již dva roky vytrvale roste a ke konci roku 2022 je o 7 procent vyšší než před pandemií,“ upozornil Kapička.
Vzestup reálných investic byl krátkodobý
Nepříliš přesvědčivě vypadá podle vědců i vývoj reálných investic. Česko sice poměrně rychle předehnalo úroveň před pandemií a zaostávalo jasně pouze za Polskem, kde došlo k výraznému investičnímu boomu, v českém případě se ale jednalo pouze o krátkodobý vzestup. „Posledních několik čtvrtletí se situace obrátila a dochází k opětovnému poklesu, přibližně zpět na úroveň před pandemií. S výjimkou Polska, které je ale na úplně jiné úrovni, jsme jedinou zemí, kde dochází k opětovnému poklesu,“ uvedl ekonom SYRI.
Česko je dlouhodobě na prahu recese
Ve srovnání s obdobím bezprostředně před pandemií je tedy české skóre následující: HDP a investice jsou přibližně na stejné úrovni, soukromá spotřeba minus 9 procent, vládní spotřeba plus 10 procent. Alarmující je ale i dynamika v posledních čtvrtletích. „Česká republika je na prahu recese již několik čtvrtletí a situace v tuto chvíli nevypadá o mnoho optimističtěji než na podzim, spíše naopak,“ dodal Kapička.