Jaroslav Bogdálek začínal s ledním hokejem v Žabovřeskách, odkud se přes Harnach Brno dostal v roli středního útočníka do ligové Zbrojovky. Věnoval se i lyžování, v němž se vypracoval do reprezentace, ačkoliv na svazích začal závodit až ve svých osmnácti letech.

Na vojnu odcházel až ve 23 letech po absolvování vysoké školy. Mohl si vybrat jako hokejista Tankistu Praha, jako lyžař ATK. Tehdy se rozhodl pro lyžování. Během deseti let vybojoval třináct titulů mistra Československa. V rámci střední Evropy patřil k nejlepším sjezdařům.

Zúčastnil se dvou mistrovství světa 1954 a 1958, které se konaly ve čtyřletém cyklu v mezidobí olympijských her. Pod olympijskými kruhy startoval v roce 1956 v Cortině, tehdy ještě ve šponovkách a ve svetru. Na sjezd si nasadil jako jeden z mála cyklistickou přilbu. Zhruba 150 metrů před cílem se pohyboval těsně za medailovým umístěním, ale po pádu závod nedojel. Přivezl tak 29. místo ze slalomu a 34. místo z obřího slalomu.

Souběžně s koncem aktivní kariéry vykonával funkci státního trenéra. Po olympiádě odešel do Brna, kde učil nejprve na průmyslovce, později na VUT Brno. Lyžování se věnoval dál jako funkcionář. Měl také velkou zásluhu na rozvoji akademického sportu.