Na konci listopadu se nepodařilo v jihokorejském Busanu vyjednat Globální plastovou úmluvu, která by směřovala nejen k omezení plastového odpadu, regulaci škodlivých látek v plastech a zlepšení systémů nakládání s odpady. Další jednání proto budou pokračovat v příštím roce. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně upozorňují, že přestože je téma plastů spojováno převážně s oceány a vodním prostředím, problém se týká i půdy. Právě studiu půdy a jejímu znečištění mikroskopickými částicemi plastů se na MENDELU věnují, uvedla v tiskové zprávě mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.

Plasty se začaly vyrábět ve 40. letech 20. století

Plasty se začaly vyrábět ve větším měřítku ve 40. letech jako levné, lehké a odolné náhrady tradičních materiálů. Termín mikroplasty poprvé použil v roce 2004 britský oceánograf Richard Thompson a jeho tým v časopise Science. Autoři v ní upozornili na přítomnost drobných persistentních plastových částic v oceánech. Už v 70. letech se objevily zprávy o hromadění plastového odpadu v oceánech, zejména v Pacifiku. Na přelomu století pak věnovali zvýšenou pozornost na mikroplasty a chemikálie uvolňované z bisfenolu A a ftalátů.

Výzkum odhaluje, jak daleko se plasty mohou dostat

Plasty se využívají prakticky ve všech oblastech lidské činnosti a jsou díky jejich vlastnostem v mnoha ohledech nenahraditelné. „Výzkum odhaluje, jak daleko se plastové částice ve své mikroskopické a nanoskopické podobě mohou dostat, a že jsou dnes již prakticky všudypřítomné. Kontaminace mikroplasty se tedy netýká pouze oceánů, lze je najít i ve vzduchu, v pitné vodě a potravinách, v půdě i rostlinách, a proto se také snadno dostávají do lidského organismu, kde patrně způsobují určité zdravotní problémy,“ přiblížil Jiří Kučerík z výzkumné skupiny Půdní ekologie.

Řešením plastového znečištění je správný odpadový management

Řešením plastového znečištění je podle něj správný odpadový management, který ale v mnoha zemích buď neexistuje nebo nefunguje správně. „Dále pak to je implementace opatření omezujících pronikání plastů do životního prostředí a samozřejmě hledání způsobů, jak snižovat jejich spotřebu bez negativního dopadu na společnost,“ upřesnil Kučerík, který se problematikou znečištění životního prostředí plasty dlouhodobě zabývá.

Ani biologicky rozložitelné plasty nemusí být zcela bezproblémové

Jednou ze slibných alternativ v boji proti znečištění konvenčními plasty, jejichž rozklad v přírodě může trvat několik desítek až stovek let, jsou takzvané biologicky rozložitelné plasty, u kterých je předpokládaná doba rozkladu v řádu měsíců až jednotek let. Vědci ale upozorňují, že ani tyto plasty nemusí být zcela bezproblémové. „Přestože jsou biologicky rozložitelné plasty v některých aplikacích zajímavou alternativou konvenčních plastů, studie z posledních několika let poukazují na určitá rizika. Ukazuje se, že již při relativně malých koncentracích mohou některé z nich ovlivnit celé půdní prostředí,“ řekl vědec.

Plasty mohou v půdě ovlivnit vodní režim

Biologicky rozložitelné plasty v půdě mohou ovlivnit vodní režim, měnit druhové složení mikrobiálních společenstev s možnou preferencí patogenních organismů, změnit koloběh půdního uhlíku i dusíku a v neposlední řadě také negativně ovlivnit růst rostlin.

Výzvy se musí řešit, říká vedoucí výzkumníků

„S nárůstem používání biologicky rozložitelných plastů lze očekávat i zvýšený vstup do půdy, a proto je třeba detailně prozkoumat, za jakých podmínek lze tyto plasty v půdě rozložit bez rizika. Znečištění zemědělské půdy plasty vnímáme jako velké téma nejenom pro nás, ale také pro budoucí generace. Stejně jako poukazovat na rizika je důležité tyto výzvy řešit, a proto také testujeme různé environmentálně-agronomické přístupy, jak případným negativním dopadům předcházet,“ dodal vedoucí výzkumné skupiny Půdní ekologie Martin Brtnický.