Vědcům z Brna se podařilo vyvinout novou kultivační metodu pro studium a testy léků na chronickou lymfocytární leukémii (CLL). Nejčastějším typem této choroby v tuzemsku ročně onemocní asi 600 lidí. Nový model pomáhá studovat mechanismy, kterými leukemické buňky řídí své množení. Pomáhá také určit a testovat potenciální nová léčiva. Nová metoda umožňuje vysoce účinné množení leukemických buněk v laboratoři a je levnější než ostatní laboratorní modely, informovala mluvčí výzkumného institutu CEITEC Masarykovy univerzity Halina Jílková. Studii uveřejnil prestižní časopis LEUKEMIA.
Tvoří se jim nadměrné množství bílých krvinek
U pacientů s CLL dochází k nadměrné produkci bílých krvinek známých jako B-lymfocyty. Ty se však množí nekontrolovatelně a způsobují oslabení imunity. Nemocní pak mohou být více náchylní k infekcím, cítí únavu, trpí anémií nebo zvýšenou krvácivostí, protože abnormální B-lymfocyty postupně utlačují zdravé krvetvorné buňky v kostní dřeni.
Léky přestávají po čase působit
Při léčbě CLL se běžně používají cílená léčiva zaměřená přímo na nádorové B-lymfocyty, ovšem postupem času se nádorové buňky mohou naučit, jak léčbě odolávat, a léky pak přestanou fungovat. Jedním z problémů zpomalujících vývoj nových léků je to, že leukemické buňky se nemnoží v laboratorních podmínkách tak jako v lidském těle. Chybí jim podpůrné mikroprostředí pacientových mízních uzlin.
Simulují podpůrné mikroprostředí v laboratoři
Vědci se proto snaží simulovat podpůrné mikroprostředí v laboratorních podmínkách, aby mohli studovat proces dělení buněk a efektivně testovat účinnost nově vyvíjených léčiv. Dosud dostupné modely však nejsou příliš účinné, a navíc jsou drahé. Vyžadují totiž nahrazování přirozených interakcí v těle pacienta laboratorně připravenými proteiny.
Nemusejí do pokusů přidávat drahé umělé cytokiny
Výzkumníci z CEITEC MU a VUT, Lékařské fakulty MU a Fakultní nemocnice Brno nyní vyvinuli inovativní model podpůrného prostředí. Ten umožňuje vysoce účinné množení leukemických buněk v laboratořích. A obsahuje buňky kostní dřeně, upravené tak, aby samy tvořily proteiny pro růst leukemických buněk. „Tyto buňky byly geneticky modifikovány tak, aby v laboratorní kultuře podporovaly množení CLL buněk. Tak není potřeba do pokusů přidávat uměle vyrobené cytokiny, které jsou velice drahé. Díky tomuto modelu jsme mimo jiné poprvé popsali, že inhibitory kináz z rodiny RAF mohou účinně zastavit množení CLL,“ řekla první autorka studie Eva Hoferková.
Model otestovali na myších
Díky spolupráci s vědci z CEITEC VUT v Brně model otestovali v myších. Studenti v laboratoři Lucy Vojtové připravili speciální scaffoldy, drobné porézní válečky z kolagenu, které je možné osadit upravenými podpůrnými buňkami a vložit do podkoží myši, kde se tak uměle vytvoří mikroprostředí pro růst leukemických buněk. „Díky společné transplantaci podpůrných buněk na scaffoldu a CLL buněk jsme dosáhli přihojení a růstu leukemických buněk, ke kterému jinak v myších nedochází. Tento postup umožňuje vytvoření ,pacientského avatara‘. Teoreticky můžeme z buněk kteréhokoliv pacienta připravit myš využitelnou k testování léčiv,“ dodal vedoucí studie Marek Mráz.
