Vysokoškoláci mají stále velký deficit ve svém veřejném projevu, který je přitom pro jejich akademický a kariérní úspěch klíčový. Často to vede až k úzkostným stavům. Úzkost z mluvení na veřejnosti mají častěji ženy a nebinární osoby. Paradoxně častěji mají s verbálním projevem větší problémy absolventi gymnázií než ti, co přicházejí na vysokou z odborných středních škol. Úzkost z mluvení na veřejnosti je častější u studentů bakalářských programů než například u doktorandů. Vyplývá to ze studie vědců Národního institutu SYRI v Brně, kteří analyzovali veřejný projev celkem 1745 vysokoškoláků.

Výsledky se liší u pohlaví, typu střední školy a úrovně studia

„Výsledky jsou rozdílné u pohlaví, typu střední školy a úrovně studia. Naopak věk, národnost a obor studia roli nehrají. Ženy mají oproti mužům až 1,5krát vyšší skóre úzkosti z mluvení než muži. U nebinárních osob je to dokonce dvojnásobek oproti mužům,“ uvedl Tomáš Lintner z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity (na snímku).

Potýkají se se zažitými stereotypy

Rozdíly mezi muži, ženami a nebinárními osobami lze podle Lintnera dát do souvislosti se všudypřítomným vlivem společenských stereotypů a očekávání. „Ženy se často potýkají se stereotypy, které zpochybňují jejich kompetenci, zejména ve veřejné a profesní sféře. Toto společenské pozadí může zesílit tlak a úzkost spojenou s veřejným vystupováním. Pro nebinární studenty je situace umocněna dalšími vrstvami zranitelnosti. Nebinární jedinci se pohybují v sociálním prostředí, kde je jejich genderová identita často nepochopena, což je vystavuje zvýšenému riziku,“ řekl výzkumník.

Větší úzkost zažívají gymnazisté

Zajímavým výsledkem studie je skutečnost, že úzkost z mluvení na veřejnosti mají více absolventi gymnázií než středních odborných škol. Tento výsledek je opačný, než vědci očekávali. „Gymnázia se obecně více zaměřují na výkon, což studenty zřejmě stresuje a odráží se to pak i na jejich obavách z vystupování na vysoké škole,“ upřesnil Lintner.

Problémy mají i studenti v zahraničí

Úzkost z mluvení na veřejnosti patří mezi nejčastěji se vyskytující úzkosti mezi studenty. Mnoho vysokoškolských kurzů vyžaduje, aby studenti přednesli projev nebo prezentaci před svými kolegy. To ale často vede ke stresu a obavám. Jiné studie ukazují, že například ve Finsku je tato část vysokoškolského studia nejvíce stresová. V USA odborníci zjistili, že 61 procent vysokoškolských studentů má strach z mluvení na veřejnosti, což znamená hned druhé místo za strachem ze smrti. Průzkum mezi studenty ze dvou britských univerzit poskytl podobné výsledky, přičemž 80 procent studentů uvedlo úzkost z ústních prezentací.

Bojí se soudu ostatních lidí

Úzkost z mluvení na veřejnosti obvykle zahrnuje obavy z toho, že vás ostatní budou soudit nebo negativně hodnotit, což vede k pocitům nepohodlí, obavám nebo vyhýbavému chování. Jedná se o podtyp sociální úzkosti, který se projevuje jako fyziologická, kognitivní a behaviorální reakce, včetně třesu, pocení, zvýšené srdeční frekvence, depresivních myšlenek, příznaků paniky a vyhýbání se stresovým situacím. Ve svém důsledku má tato forma úzkosti negativní důsledky jak pro učení, tak pro pozdější pracovní úspěch vysokoškolských studentů.