V letošním roce v Austrálii jako v první zemi na světě začne platit zákaz sociálních sítí pro děti do 16 let. Zastánci nové legislativy tvrdí, že je to v zájmu dětského zdraví a zdravého dospívání. Podle odborníků zapojených do Národního institutu SYRI v Brně jsou ale zákazy pro věkovou skupinu od 13 do 16 let v oblasti digitálních technologií málo efektivní a potenciálně i škodlivé, uvedl v tiskové zprávě mluvčí SYRI Filip Vrána.

Hůř čelí znepokojivému obsahu

Podle Adély Švestkové je pravdou, že adolescenti, kterým rodiče používání technologií zakazují, méně často narážejí na znepokojivý obsah. „Zároveň mu ale podstatně hůř čelí, pokud už se s ním setkají, protože s ním nemají zkušenosti a nemají dostatečné digitální dovednosti. Navíc se více zdráhají rodičům svěřit a na nepříjemný zážitek zůstávají sami,“ uvedla Švestková.

Adolescenti používají technologie bez zájmu rodičů

Rodiče, kteří používají jako hlavní strategii zákazy, tak mívají jen minimální přehled o tom, co jejich potomci online dělají a s čím se setkávají. To se přitom nejvíce týká právě obsahu, který může adolescenty rozhodit, jako je vystavení nenávistným komentářům, nevyžádané zprávy a fotografie se sexuálním obsahem nebo žádosti o zaslání takových fotek. „Paradoxně je tato situace v něčem podobná té, kdy rodiče nenastavují žádná pravidla a adolescenti používají technologie úplně bez jejich zájmu a zásahu,“ vysvětlila Švestková.

Lepší než zákaz je o rizicích mluvit, tvrdí experti

Zakazovat sociální sítě experti nedoporučují mimo jiné proto, že většina dospívajících zákaz může jednoduše obejít. „Bylo by proto lepší o rizicích mluvit, ne digitální technologie zakazovat. Náš výzkum také ukázal, že zákazy vedou spíše ke snížení digitálních dovedností dospívajících než ke skutečnému omezení online rizika, potenciálně tak mohou být dokonce škodlivé,“ řekl David Šmahel ze SYRI. Ten se dlouhodobě věnuje používání informačních a komunikačních technologií dospívajícími a jaké dopady to na jejich zdraví má.

Rizika na sociálních sítích nejsou zdaleka pro všechny adolescenty stejně pravděpodobná

Výzkumníci zdůrazňují, že rizika na sociálních sítích nejsou zdaleka pro všechny adolescenty stejně pravděpodobná. Pomyslný dokonale vyrovnaný člověk s funkčním sociálním zázemím s nimi dokáže bezpečně nakládat a co nejvíce se jim vyhýbat i bez zákazu. Adolescenti, pro které sociální sítě mohou být rizikové, ale bývají specifičtí – například osobnostními rysy, zájmy nebo vnímáním sebe samých.

U některých může zákaz situaci i zhoršit

U některých může zákaz pomoci, u jiných ale jen omezeně a může situaci i zhoršit. „Například pro dospívající dívky, které se intenzivně a kriticky soustředí na své tělo a vzhled, může být úleva, když budou méně vídat idealizované fotografie těl na Instagramu. K přijetí vlastního těla a odbourání nejistoty, zda odpovídá ideálu krásy, to ale nejspíš nijak nepomůže. Velmi pravděpodobně si takový obsah navíc samy vyhledají, přestože jim škodí, a budou v tom pokračovat i mimo sociální sítě,“ doplnil Šmahel.

Používání sociálních sítí je v souladu s potřebami adolescentů

Používání sociálních sítí je navíc v souladu s potřebami adolescentů, ať už je to navazování vztahů, osamostatňování se nebo chuť objevovat neznámé. „Mladí se na sociální sítě dostanou oklikou nebo místo nich začnou používat jiné potenciálně rizikovější platformy, například hromadné kanály na WhatsAppu nebo Telegramu. I zde bude platit, že na znepokojivý obsah narazí spíš ti, kteří nemají dostatečné digitální dovednosti a ti, kdo si ho cíleně vyhledávají například ze zvědavosti. Zároveň mohou mít kvůli zákazu zábrany svěřit se dospělým, pokud na něco znepokojivého narazí,“ dodala Švestková. Australský zákon tak jde podle ní přímo proti doporučením odborníků, jak v tomto věku s adolescenty pracovat, aby si s pomocí dospělých vybudovali efektivní a bezpečný vztah k technologiím včetně sociálních sítí.