České zdravotnictví je poměrně odolné a schopné nárazově absorbovat velkou migrační vlnu. Prokázala to data související s přílivem Ukrajinců na počátku války s Ruskem. Systém rychle absorboval nemocné uprchlíky, aniž by došlo k narušení jeho funkcí a byla ohrožena dostupnost péče. Na druhou stranu nebyl plně využit potenciál ukrajinských zdravotníků, především kvůli zdlouhavému procesu uznávání jejich kvalifikací. Vyplývá to z výzkumu, jehož výsledky prezentovala Karolína Dobiášová z Národního institutu SYRI v Brně a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Pracovní nasazení zdravotníků je vysoké
Analýza vědkyň SYRI se zabývala otázkou, jak český zdravotnický systém reagoval na výrazný nárůst zranitelné skupiny pacientů, konkrétně válečných uprchlíků z Ukrajiny. Výzkum ukázal, že český zdravotnický systém disponuje poměrně vysokou absorpční a adaptační kapacitou. „Tato pozitivní skutečnost souvisí ale mimo jiné i s vysokým pracovním nasazením zdravotnických pracovníků,“ uvedla Dobiášová.
Uprchlíci se integrovali do systému zdravotního pojištění
Jedním z pozitivních kroků byla okamžitá integrace uprchlíků do systému veřejného zdravotního pojištění, což významně usnadnilo jejich přístup k lékařské péči. Další úspěšnou iniciativou bylo zavedení UA Pointů, speciálních nízkoprahových ambulancí, které vznikly s cílem poskytnout přímou a dostupnou zdravotní péči uprchlíkům. „Mobilizovat tyto zdroje umožnila ve srovnání s jinými státy Evropské unie relativně vysoká kapacita nemocniční péče. Tyto kroky výrazně přispěly k začlenění uprchlíků do českého zdravotnického systému a mohou sloužit jako model pro budoucí krizové situace,“ řekla výzkumnice.
Nevyužili plně potenciál ukrajinských zdravotníků
Český systém úspěšně asimiloval různé skupiny migrantů i do samotného poskytování zdravotní péče. „Na druhé straně se však ukázalo, že potenciál ukrajinských zdravotníků nebyl plně využit, především kvůli zdlouhavému procesu uznávání jejich kvalifikací, což představuje jednu z oblastí, kde se nabízí prostor pro zlepšení,“ sdělila Dobiášová.
Systém má výrazný deficit v oblasti primární péče
Výzkum SYRI na druhé straně upozornil na skutečnost, že český zdravotnický systém má z hlediska absorpční kapacity výrazný deficit v oblasti primární péče. „Řadu překážek a nedorozumění můžeme identifikovat také v oblasti komunikace, na čemž je potřeba pracovat. Doporučujeme posílit interkulturní práci ve zdravotnictví, která by zajistila dlouhodobě udržitelnou a efektivní péči o pacienty z různých kulturních prostředí,“ doplnila Zuzana Kotherová ze SYRI s tím, že na tomto faktu se ve výzkumu shodli jak zdravotníci, tak sociální pracovníci v terénu.
