Zástupci zdravotnických odborů dnes předali zastupitelům Jihomoravského kraje petici s 15.500 podpisy. Vznikla jako protest na iniciativu kraje, který na podzim zveřejnil návrh na vznik akciové společnosti, jež by byla zastřešující organizací pro všech devět krajských nemocnic. Odborářům se nelíbilo to, že s nimi kraj záměr neprojednal. Zároveň odmítají formu akciové společnosti, která je podle nich pro zaměstnance méně výhodná než příspěvková společnost kraje, řekla dnes na tiskové konferenci předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče v ČR Dagmar Žitníková.

Kraj mezitím po odporu odborářů i nespokojenosti zaměstnanců od záměru ustoupil, vyměnil se radní pro zdravotnictví a v tomto volebním období už se s původním plánem nepočítá.

Současný radní Jiří Nantl (ODS), který je zároveň hejtmanovým náměstkem, dnes uvedl, že transformace zdravotní péče v kraji je potřeba, aby bylo možné dlouhodobě zajistit kvalitní péči a zároveň, aby před sebou mělo krajské zdravotnictví jasnou perspektivu. „Právní formu považuju až za druhořadou otázku. Integrace je však určitě potřeba, potřebujeme integrovaný management,“ řekl Nantl. Chtěl by v příštím roce vypracovat materiál, který bude prodiskutovaný v koalici i s opozicí. „Zastupitelé by ho vzali na vědomí,“ řekl Nantl. Ke konkrétní krokům by mělo přistoupit až vedení kraje vzešlé z voleb v roce 2024.
Žitníková kromě nedostatečné komunikace kraje o návrhu zmínila i další jeho rizika. „Ze statistik je zřejmé, že lékaři v akciových společnostech berou o 2500 korun méně než v příspěvkových organizacích, zdravotní sestry dokonce o 10.000 korun. Proto si myslíme, že příspěvková organizace je lepší formou,“ řekla Žitníková.

Množství hlasů na petici za několik týdnů považuje Žitníková za mimořádné.

Její kolega Martin Engel, předseda Lékařského odborového klubu Svazu českých lékařů uvedl, že v době, kdy vláda nepočítá se zvýšením platů zdravotníků pro příští rok poté, co jsou vyčerpaní po vlnách covidu, by kraj vystavil zdravotníky další nejistotě. I kvůli tomu část lékařů odchází do zahraničí či do soukromé sféry.
Z původního návrhu také nebylo zřejmé, zda by lékaři byli zaměstnanci konkrétní nemocnice, nebo zastřešující společnosti. Ve druhém případě by bylo možné zaměstnance libovolně posílat do nemocnic v různých částech kraje, což by byla další nejistota, které by museli čelit.