Za poslední roky stále častěji slýcháme, že klimatologové varují před horkým a suchým obdobím. Nejeden zahradník si nad správným postupem při údržbě láme hlavu. Více vysazují například akáty nebo javor babyku, které sucho a horko snášejí poměrně dobře. Častěji se lze setkat také s ibišky.
I v Brně se v letních měsících mění trávníky ve vyprahlé a prašné plochy. Náměstek primátorky pro životní prostředí upozorňuje na špatné a nevhodné kosení. Nezohledňují se podle něj klimatické podmínky. „Značná část trávníků v ulicích i parcích má charakter krajinného trávníku, proto by pro většinu travnatých ploch ve městě měla být minimální výška seče 6-10 centimetrů. V některých městských částech však vidíme, že trávu sekají pravidelně na dva centimetry nebo někde dokonce i níže. Při teplotách, které v posledních letech zažíváme, je to pro trávník likvidační,“ uvedl náměstek Hladík.
Město Brno má přitom již dva roky vypracovanou koncepci správy a údržby veřejné zeleně, podle které by se městské části i ostatní správci městské zeleně řídit. Městským částem byla nově také svěřena péče o zeleň kolem silnic. „Na letošní rok jsme vyčlenili na fungování městských části o 215 milionů korun více, celkem tedy téměř 1,75 miliardy korun. Z toho 1,3 miliardy jsou neúčelové dotace, které mohou městské části investovat podle svých priorit. Město také poskytlo specifickou dotací ve výši 10,5 milionů korun na údržbu silniční zeleně, která byla nově městským částem svěřena. Je to krok správným směrem. Je ale nutné, aby všichni správci zeleně ve městě dodržovali schválenou koncepci a přizpůsobovali technologie kosení klimatickým podmínkám,“ dodal náměstek Hladík.
Rozdělování financí městským částem se odvíjí od počtu obyvatel, počtu žáků základních a mateřských škol, délky silnic a místních komunikací v majetku města, velikosti ploch veřejné zeleně a výměry městské části.
