Včasné výstrahy před negativními dopady počasí, chorob a škůdců na zemědělskou produkci mají pro zemědělce cenu zlata. Právě proto vznikl informační portál AgroRisk, kde jsou všechna data každému k dispozici, zpravodajský portál BRŇAN o tom informoval mluvčí Mendelovy univerzity Filip Vrána.

„Pšenice ozimá v Bystřici pod Lopeníkem je v těchto dnech ohrožená chorobou zvanou pravý stéblolam. Toto onemocnění vyznačující se hnědnutím stébel může způsobit zemědělcům výnosové ztráty dosahující až 30 procent. Při včasném zásahu stačí snížená dávka přípravku proti houbovým chorobám. Tuto informaci a mnoho dalších získá teď zemědělec na novém portálu AgroRisk,“ popsal Vrána.

Portál, který vznikal od roku 2018, obsahuje interaktivní mapu Česka. Na ní je možné si zvolit konkrétní oblast a konkrétní zemědělskou plodinu. Na výběr jsou kromě zmíněné pšenice ozimé dále brambory, chmel, cukrová řepa, ječmen jarní, ozimá řepka a ovocné stromy. Mapa následně zobrazí možné rizikové faktory a pro každý z nich určí výši rizika na pětistupňovém semaforu od bílé znamenající zanedbatelné riziko, přes žlutou až po tmavě červenou barvu signalizující mimořádné riziko.

„Portál AgroRisk předpovídá rizika pro pěstování zemědělských plodin v podobě takzvaných abiotických činitelů, jako jsou silný vítr, vymrzání, jarní mrazy nebo nízký příjem živin a řada dalších. Současně varuje před vybranými biotickými činiteli – tedy chorobami a různými škůdci. Zobrazuje také fotky z dané oblasti, pokud jsou dostupné,“ popisuje Vrána.

Portál se bude postupně rozrůstat o nástroje, které zachytí další choroby a škůdce, jejichž vývoj úzce souvisí s vývojem počasí.

„Jedná se o systém včasného varování, který má upozornit zemědělce na to, že nastávají vhodné podmínky pro výskyt abiotických a vybraných biotických rizik v katastru, v němž hospodaří. Cílem není dát stoprocentně přesnou předpověď výskytu těchto rizik – takové ambice nemáme a ani vzhledem k heterogenitě našeho území a dostupnosti existující datové základny mít nemůžeme. Můžeme zemědělce ale včas upozornit na vhodné podmínky jejich výskytu, což může být jedním ze zdrojů pro rozhodování agronoma či rostlinolékaře. Například z důvodu výskytu silného větru pro aplikaci postřiků nebo kapalných hnojiv či vymezení nepříznivých podmínek pro využití živin rostlinami, případně jak se včas připravit na zásah proti momentálně aktivním škodlivým činitelům, aby byl co nejúčinnější. Zvláště ovocnáři v pozdním jarním období ocení informaci, kde v jejich lokalitě hrozí návrat nízkých teplot a je třeba připravit protimrazová opatření," uvedl bioklimatolog Mendelovy univerzity v Brně Zdeněk Žalud.

Cílovou skupinou portálu AgroRisk nejsou jen zemědělci, ale také státní správa, která získá přehled dopadů negativních agrometeorologických událostí.

Na vzniku portálu se podílely Ústav výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, Mendelova univerzita v Brně, Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a Český hydrometeorologický ústav, partnerem tohoto projektu je Agrární komora ČR.