Podíl žen v tuzemském zdravotnictví stále roste, přičemž Česko patří v tomto směru k premiantům. Z přibližně čtvrt milionu pracujících v tomto sektoru je okolo 80 procent žen. Nejde přitom jen o zdravotní sestry. Příslušnic něžného pohlaví přibývá i v profesích, kde dříve převažovali muži. Systém ale stále není připravený na skutečnost, že musí zvládat kromě profese také roli matek, což zvyšuje jejich vyčerpání. Vyplývá to z výzkumu Národního institutu SYRI v Brně a Sociologického ústavu AV ČR.

Snižuje se diskriminace a předsudky vůči lékařkám

Česká republika drží trend se zahraničím. Tam ale roste podíl žen ve zdravotnictví z trochu jiných důvodů. Bariéry zaměstnávání žen v této profesi mizí, flexibilita práce je vyšší, stejně jako nabídka zkrácených úvazků. Obecně se snižuje také diskriminace a předsudky vůči ženám lékařkám. V Česku jsou důvody vyššího podílu žen ve zdravotnictví odlišné.

Silná generace lékařů odchází do penze

„Sledujeme odchod silné generace lékařů – mužů – do důchodu. Muži také častěji odcházejí za prací do zahraničí a lékařská profese pro ně nepředstavuje rychlou cestu k vyššímu platu, a mnohdy tak volí profese jiné. I přes určité snahy je patrné, že změny v oblasti rovnosti a vstřícnosti vzhledem k pečujícím závazkům jsou oproti západu spíše pomalejší a nejsou formálně zakotveny,“ uvedla výzkumnice Marie Pospíšilová. Ta se zabývá zdravotnictvím.

Zdravotnice v covidu musely zvládnout i další role

Podle socioložky v tuzemsku stále přetrvávají silné představy o tom, že by péči o děti měla zvládnout žena sama, maximálně s pomocí rodiny. Pospíšilová se při výzkumu věnovala ženám s dětmi do 12 let, které během pandemie covidu pracovaly jako zdravotní sestry. Přestože zdravotnice stály v „první linii“ a čelily extrémní náročnosti práce, mnohdy nevyužívaly jakoukoliv externí pomoc pro zvládání domácnosti a po náročných směnách doma zastávaly role učitelek, kuchařek či uklízeček.

Braly to jako svůj úkol

„Jednak tyto služby nebyly dostupné, ale především, i přes velké zdravotní i psychické vypětí, chápaly zdravotnice zvládání těchto rolí jako svůj úkol. Nechtěly využít například speciálních škol a školek pro zdravotníky. Situaci mnohdy zvládaly na úkor spánku a na pokraji vyčerpání,“ řekla socioložka.

Ženy se snažily vyhovět představě správné zdravotnice

Podle vědkyně některé příklady z výzkumu poukazují na to, jaké může mít dvojí péče dopady na ženy zdravotnice, pokud nemají externí podporu. Snaha vyhovět představě o správné zdravotnici a matce může být vysvětlením, proč nedocházelo během pandemie k větším protestům, že takové pracovní a domácí zatížení není zvládnutelné.

Je třeba hledat řešení skloubení práce zdravotnic a domácí péče

„Zvyšující se počet žen ve zdravotnictví bude stále častěji přinášet témata kombinace dvojí péče – v domácnosti a v práci, která se týkají více žen. Bude třeba hledat řešení, jak usnadnit kombinaci domácí péče a práce ve zdravotnictví, a snažit se i o změnu vnímání, kdo je za péči zodpovědný. Ženy jsou dvojí péči zvyklé řešit samy, nebo v rámci rodiny, klade to však na ně velké psychické a fyzické nároky, které není možné dlouhodobě zvládnout,“ dodala výzkumnice.