Od poloviny ledna by měla být ve zkušebním provozu zrekonstruovaná Arnoldova vila. Její památkovou obnovu dokončili stavbaři a restaurátoři loni v prosinci, kdy se tam uskutečnila závěrečná konference, která představila průběh památkové obnovy a budoucí využití vily. Rekonstrukce přišla na 130 milionů korun, přičemž z takzvaných norských fondů přišel příspěvek téměř 33 milionů korun. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí Muzea města Brna Barbora Kachlířová.
Veřejnosti objekt zpřístupní v prvním čtvrtletí
Od 15. ledna bude vila ve zkušebním provozu. V objektu najdou návštěvníci dvě stálé expozice: Genius Loci je věnovaná brněnskému architektovi a staviteli Josefu Arnoldovi a dějinám a stavebnímu vývoji vily, na expozici Židé v Brně se pak podílela Židovská obec. Muzejníci objekt průběžně veřejnosti zpřístupní v prvním čtvrtletí letošního roku, kdy lidem v tamním Centru dialogu nabídnou přednášky, komunitní setkání, edukační programy a do činnosti se zapojí i spolky. „Kompletně přístupná i se zahradou bude vila od 1. května. Zahrada by totiž měla být zrevitalizovaná do konce dubna, přičemž náklady na revitalizaci přesáhnou 20 milionů korun a jsou plně hrazeny z rozpočtu města,“ uvedla mluvčí.
Restaurátorské práce zahájili v krizovém období
Projekt Centrum dialogu – Záchrana a rehabilitace Arnoldovy vily zahrnoval soubor stavebních a restaurátorských prací, které odstartovaly v krizovém období doznívající pandemie, ukrajinského válečného konfliktu a jejich ekonomických důsledků. „Arnoldova vila se před opravou nacházela na Seznamu ohrožených nemovitých památek a její stav byl charakterizován jako částečně havarijní. Její záchrana je dalším příkladem péče o kulturní dědictví ve městě Brně. Vila prošla památkovou obnovou, při níž se podařilo zachovat všechny historicky cenné prvky, a zároveň díky Muzeu města Brna našla po mnoha letech úvah nové využití,“ sdělila brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).
Opravili dům a připravili rehabilitaci zahrady
Podle Kachlířové se podařilo dokončit opravu domu a připravit rehabilitaci zahrady, tedy rozsáhlého pozemku mezi ulicemi Černopolní a Drobného, který navazuje na Lužánecký park. „Součástí dokončení bude i koncept volně přístupných zahrad vily Tugendhat, Löw-Beer a Arnoldovy vily, který bude návštěvníkům nabízet relaxační zelený vnitroblok na pozadí kontextu životního stylu 19. a 20. století s akcentem historického soužití české, německé a židovské komunity,“ uvedl ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc.
Vila sloužila jako sezónní sídlo
Vilu postavil architekt Josef Arnold, od jehož narození letos uplyne 200 let. Vila sloužila jako sezónní sídlo v rámci první vilové kolonie nad lužáneckým parkem. Ten vznikl podle urbanistického konceptu Heinricha Ferstela, jednoho z hlavních architektů vídeňské Ringstrasse. Stavitel Arnold využil exkluzivní polohu také k výstavbě sousedních rezidencí Karla Kaisera, Karla Giskry a vily Franze a Karla Adamčika. Na kopci pokrytém vinicemi a ovocnými sady za městskými hradbami tak tehdy vznikl první soubor vilových rezidencí černopolského Belvedéru s unikátním výhledem na městské historické panorama.